Období velkých geografických objevů, které vyvrcholilo koncem 15.a začátkem 16. století, se stalo jedním z nejdůležitějších v historii lidstva. Byla to doba, kdy světová mapa prošla drastickými změnami a otevřel se nový svět. V tomto článku se podíváme na hlavní příčiny a faktory, které vedly k těmto objevům.
Jedním z hlavních důvodů byla neúprosná potřeba evropských států hledat nové obchodní cesty. Na konci 15.století, po dokončení "zemského jablka" (tureckého dobytí Byzance), se Evropa ocitla v izolaci od východu. Obchodní cesty přes Středozemní moře byly ohroženy, což vedlo k silnému tažení na nové námořní trasy. Pro hledání těchto cest na otevřené moře se začaly dělat odvážné pokusy.
Dalším důležitým faktorem byla touha po rozšíření vyznání. Katolická církev a monarchové chtěli chránit "španělskou zemi" před vlivy jiných zemí a šířit křesťanství do nových oblastí. Právě to se stalo jedním z hlavních cílů španělské koruny při financování cest Kryštofa Kolumba.
"Pomocí kombinace těchto faktorů - obchodního i náboženského - byli mořeplavci a výzkumníci schopni uskutečnit velké geografické objevy, které převrátily svět. To se stalo novým civilizačním závitem a poukázalo na novou éru - éru globalizace."
Je však třeba poznamenat, že geografické objevy měly i jiné důvody, jako je vědecký zájem, touha po studiu země a touha najít nové oblasti pro osídlení a expanzi. Všechny tyto faktory hrály roli při vytváření velkých geografických objevů a učinily z nich kulturní fenomén i důležitou historickou událost.
Geografické objevy: zdroje motivace cestujících
Velké geografické objevy byly možné díky tomu, že cestovatelé měli různé zdroje motivace. Tyto zdroje zahrnovaly různé faktory, jako ekonomické, politické, a dokonce i náboženské. V mnoha případech byly jejich cesty motivovány touhou získat osobní bohatství a slávu a rozšířit hranice majetku své země.
Jedním z klíčových ekonomických faktorů byly obchodní cíle. Evropské země se snažily najít nové cesty historického obchodu s východem, protože dodávky zboží přes Středozemní moře byly pod kontrolou Arabů a byly vedeny za vysoké ceny. Hledání nových tras a přímý přístup k asijskému zboží podnítilo mnoho cestovatelů.
Důležitou roli hrál i politický faktor. Velmoci chtěly rozšířit svou moc a vliv a obsadit nová území. Jednou z hlavních motivací bylo vybudovat kolonie, které poskytovaly zemi nové zdroje surovin a obchodní příležitosti. Kapitalistické země se snažily najít nové prodejní trhy a snížit náklady na dodávky.
Náboženské faktory měly také obrovský vliv na motivaci cestujících. Evropané věřili, že jejich duševní spása závisela na šíření křesťanství a boji proti nespravedlnosti ve světě. Mnoho cestovatelů byli misionáři, kteří pracovali na šíření svého náboženství a konverzi infidelů.
Důležitým faktorem byla také vědecká zvědavost a touha po poznání neprobádaných zemí a národů. Mnoho vědců a výzkumníků bylo motivováno touhou rozšířit hranice vědeckého poznání a objevit nové světy.
Geografické objevy tak byly možné díky různým zdrojům motivace cestovatelů, včetně ekonomických, politických, náboženských a vědeckých faktorů. Tyto zdroje motivace hrály klíčovou roli při průzkumu a objevování nových zemí a rozšiřování hranic známého světa.
Ekonomické důvody geografických objevů
Velké geografické objevy byly přímo spojeny s ekonomickými faktory. Jedním z hlavních důvodů, které vedly výzkumníky k hledání nových obchodních cest, byla potřeba obejít monopol velké Osmanské říše. Kontrola nad Jeruzalémem a Konstantinopolí poskytla říším značné výhody při obchodování s východem, díky čemuž byly obchodní podmínky pro ostatní země extrémně nevýhodné.
Dalším ekonomickým důvodem byla potřeba najít nové zdroje drahého zboží, jako je koření a hedvábí. Obchodníci hledali nové cesty, jak se zajistit levným zprostředkovatelem a vyhnout se přeplatkům za zboží, které nakonec přišlo na evropské trhy.
Přibližně ve stejné době začal aktivní rozvoj městského života a bouřlivý rozvoj manufakturní výroby. V důsledku toho vzrostla potřeba surovin a zdrojů, které se stávaly stále nedostatečnějšími. Potřeba najít nové zdroje surovin a pokroková místa pro další rozvoj výroby přivedly Evropany k geografickým objevům.
Také ekonomické důvody geografických objevů souvisely s hledáním nových prodejních trhů. Evropský trh byl nasycen komoditami a byl na pokraji přesycení, což snížilo ziskovost obchodu pro zemi. Otevření nových obchodních cest umožnilo evropským zemím najít nové trhy a rozšířit svůj vliv na světový ekonomický řád.
Politické a vojenské faktory, které přispěly k geografickým objevům
Velké geografické objevy, ke kterým došlo v období od 15.do 17. století, byly neoddělitelně spojeny s tehdejšími politickými a vojenskými faktory. Touha po expanzi a dobývání nových území byla pro mnoho zemí důležitým motivačním faktorem.
Jedním z hlavních důvodů, které přispěly k geografickým objevům, byl Boj o moc a nadvládu mezi evropskými státy. Obchodní vztahy, kontrola surovin a obchodní cesty byly hlavními příčinami tehdejších konfliktů. Geografické objevy umožnily zemím rozšířit své vlivy a posílit svou ekonomickou a politickou sílu.
Vojenské faktory také hrály důležitou roli v geografických objevech. Jak je známo, velcí cestovatelé a průzkumníci se plavili doprovázeni válečnými loděmi. To bylo nutné k obraně před nepřátelskými útoky a konkurenty. Také vojenská síla a schopnost kontrolovat nová území dávaly zemím výhodu ve vojenské a politické sféře.
Politické a vojenské faktory tak hrály klíčovou roli v geografických objevech. Snaha o posílení své nadvlády a moci, kontrola obchodních cest a surovin přiměly státy k rozvoji a průzkumu nových zemí.
Kulturní a náboženské pobídky k objevování světa
Jedním z hlavních důvodů a podnětů k pořádání velkých geografických objevů byly kulturní a náboženské faktory. V té době byla Evropa převážně křesťanská a šíření křesťanství bylo hlavním cílem geografických objevů.
Evropské země usilovaly o rozšíření svého majetku, hledání nových obchodních cest a přístup k bohatství východu. Náboženský faktor však také hrál velkou roli v myslích mořeplavců a průzkumníků. Náboženské potřeby a víra vedly Evropany do neprobádaných zemí a nových národů, které měly konvertovat ke křesťanství. Geografické objevy jim poskytly příležitost nejen šířit svou víru, ale také získávat nové zkušenosti a znalosti o Božím vesmíru.
Důležitou roli hrály také kulturní pobídky. Mimořádné rozjímání o neznámém a Novém přilákalo mnoho lidí. Touha objevovat nová území a poznávat svět byly také důležitými faktory pro velké geografické objevy.
Kulturní a náboženské podněty obecně hrály rozhodující roli v procesu velkých geografických objevů. Inspirovali lidi k objevování nových zemí a národů a přispěli k rozšíření vlivu křesťanství a kultury západní Evropy.