Definice predikované osoby - důležitý úkol v gramatice, který pomáhá určit, kdo provádí akci ve větě. Tvář predikátu vyjadřuje tvar slovesa a odpovídá osobě, která mluví, poslouchá nebo je označena ve větě. Znalost pravidel pro definování tváře predikátu umožňuje přesněji porozumět a kompetentně vytvářet věty.
Existují tři tváře predikátu: první, druhý a třetí. První osoba mluví o akci, kterou mluvčí provádí, druhá - oslovuje posluchače a třetí - o někom nebo něčem, kdo není zapojen do komunikace mezi mluvčím a posluchačem.
Definujte tvář predikátu přítomností speciálních zakončení ve slovesu. Například, zakončení na -io, -u, -юсь, -усь, -rd, -jim značí první osobu, zakončení na -jíst, -ишь - (ish)ti, -ишьте, -em, -, abyste získali, -ется, -em - druhá tvář, zakončení na -em, -ly, -it, -at, -ается, -ают - třetí osoba.
Použití správné osoby predikátu je důležité sdělit přesný význam akce a vyhnout se nedorozuměním. Zde je několik příkladů:
- Čtu knihu. - Zde má predikát "číst" první tvář, protože akci provádí řečník.
- Máš rád zmrzlinu. - V této větě se predikát "miluješ" vztahuje na druhou osobu, protože oslovuje posluchače.
- Pracuje v kanceláři. - V tomto příkladu se predikát "funguje" vztahuje na třetí osobu, protože se jedná o někoho, kdo není mluvící nebo naslouchající.
Je důležité si uvědomit, že správná definice výrazu přispívá k jasnosti a porozumění textu. Dodržování pravidel gramatiky pomáhá mluvčímu efektivně komunikovat s ostatními a vytvářet Kompetentní věty.
Jak identifikovat tvář predikátu
První tvář mluví o sobě. Například:"půjdu do obchodu."
Druhá tvář oslovuje partnera. Například: "nezapomeň si koupit mléko."
Třetí osoba označuje někoho nebo něco jiného než mluvčího a adresáta. Například: "pracuje v kanceláři."
Chcete-li definovat tvář predikátu ve větě, musíte věnovat pozornost slovesu nebo příčestí, které působí jako predikát. Tvar slovesa nebo příčestí nám může napovědět, ke které osobě se vztahuje.
Pokud má sloveso nebo příčestí koncovku-Y (Y) nebo-Y (im), pak toto predikát odkazuje na první osobu. Například: "procházím se parkem."
Pokud má sloveso nebo příčestí koncovku-ŠJ (- Jez) nebo-TH (- ite), pak toto predikát odkazuje na druhou osobu. Například: "plaveš v bazénu."
Pokud má sloveso nebo příčestí koncovku-T (- Y) nebo-ut (- ut), pak toto predikát označuje třetí osobu. Například: "čte knihu."
Tímto způsobem lze definovat tvář predikátu ve větě tím, že věnujete pozornost koncovce slovesa nebo příčestí, stejně jako kontextu a významu věty.
Pravidla definice
- Pokud predikát stojí v 1.osobě jednotného čísla, pak předmětem jednání je mluvčí sám nebo nějaký předmět spojený s mluvčím.
- Pokud predikát stojí ve 2.osobě jednotného čísla, pak předmětem akce je adresát, tj. ten, na kterého se řečník obrací.
- Pokud predikát stojí ve 3.osobě jednotného čísla, pak subjektem akce je určitý předmět nebo osoba, o které se mluví.
- Pokud predikát stojí v 1. osobě množného čísla, pak předmětem akce je mluvčí a někdo jiný. V případě, že v 1.osobě množného čísla stojí skupina podstatných jmen, je předmětem akce současně potenciální adresát zprávy.
- Pokud predikát stojí ve 2. osobě množného čísla, pak předmětem akce je skupina osob, ke kterým mluvčí přistupuje.
- Pokud predikát stojí ve 3. osobě množného čísla, pak předmětem akce je skupina osob nebo předmětů, o kterých se mluví.
Znalost pravidel pro definování obličeje predikátu pomáhá jasně vyjádřit své myšlenky a správně používat slovesa ve větě.
Příklad
Zde je několik příkladů pro určení tváře predikátu:
1. První tvář:
Učím se. Plaveme. Vařím.
2. Druhá tvář:
Pracuješ. Jíte. Ty hraješ.
3. Třetí osoba:
Spí. Zpívá. Čtou.
To jsou jen některé příklady a v reálné řeči mohou být i jiné formy a časy slovesa, ve kterých bude definována tvář predikátu.