Marginalismus je jedním z hlavních směrů v ekonomické vědě, která se vyvíjí od 19.století a hraje důležitou roli v moderní ekonomické teorii. Tento směr byl vytvořen prací ekonomů jako Carl Menger, William Stanley Jewons a Leonardo Einardo Oitaker. Vyvinuli nový přístup ke studiu chování jednotlivých ekonomických činitelů a principů racionálního chování.
Základem marginalismu je koncept mezní užitečnosti-pokud spotřebitel získá uspokojení ze spotřeby jednoho dodatečného statku, pak se snaží získat další uspokojení ze spotřeby dalšího dobra. Analýza marží umožňuje popsat, jak se spotřebitelé rozhodují o výběru zboží a služeb na základě jejich užitečnosti a hodnoty.
I když byly myšlenky marginalismu částečně vyvinuty již dříve, tento směr se stal samostatným průběhem v ekonomické vědě až na konci 19.století. Růst podnikání, industrializace a rozvoj finančních trhů podnítily vývoj nových ekonomických konceptů. Marginalismus získal mezi vědci široké uznání a stal se jedním z klíčových faktorů rozvoje moderní ekonomiky.
Předpoklady rozvoje marginalismu
Vývoj marginalismu byl způsoben řadou faktorů a předpokladů:
- Nevýhody klasické politické ekonomie: po několik staletí ekonomického myšlení, politická ekonomie byla založena na pracnosti a výrobních nákladech. Ekonomové tohoto období se domnívali, že ceny zboží jsou určeny výhradně jejich výrobními náklady, aniž by se zabývali spotřebitelskou poptávkou. Klasická politická ekonomie však nevysvětlila, proč některé zboží s vysokými výrobními náklady dostává malou poptávku a některé zboží s nízkými náklady dostává velkou poptávku.
- Rozšíření burzovních transakcí: s rozvojem obchodu a pokrokem finančních trhů vzrostla potřeba určovat cenu zboží na základě aktuální poptávky a nabídky, nikoli pouze nákladů na jeho výrobu. Burzovní transakce vyžadovaly nové metody určování ceny komodity, což bylo impulsem pro rozvoj marginalismu.
- Zvýšení zájmu o mezní užitečnost: ekonomové si všimli, že spotřebitelé hodnotí zboží nikoli podle jejich celkové užitečnosti, ale podle užitečnosti každé další jednotky zboží. To vědcům umožnilo objevit zákon mezní užitečnosti a formulovat základní teoretické principy marginalismu.
- Vývoj matematických metod a statistik: studium ekonomických jevů a identifikace vzorců vyžadovalo nové matematické nástroje a statistické metody. Rozvoj věd, jako je Matematická ekonomie a ekonometrie, přispěl k formalizaci a rozvoji marginálního přístupu v ekonomické vědě.
Všechny tyto předpoklady přispěly ke vzniku a rozvoji marginalismu, který se stal jedním z klíčových proudů v ekonomické vědě a hrál významnou roli při formování moderního ekonomického myšlení.
Vliv klasické ekonomické teorie
Klasická ekonomická teorie vyvinutá Adamem Smithem v 18.století měla obrovský vliv na vývoj marginalismu jako nezávislého ekonomického proudu.
Hlavními myšlenkami klasické teorie byly volný trh, rovnováha nabídky a poptávky a cenotvorba na základě výrobních nákladů zboží. Tyto koncepty se zabývaly především ekonomickými procesy na úrovni agregátů, bez zohlednění individuálních preferencí a rozhodnutí spotřebitelů.
Marginalismus, který se objevil ve druhé polovině 19.století, představoval nový přístup k analýze ekonomických otázek. Hlavní myšlenkou tohoto přístupu bylo zohlednit marginální nebo marginální užitečnost zboží pro spotřebitele a také marginální náklady na jeho výrobu.
Navzdory své novince však marginalismus nepopřel základní principy klasické teorie. Naopak je použil jako výchozí bod pro další rozvoj ekonomické vědy.
Klasická ekonomická teorie tak měla významný vliv na formování a rozvoj marginalismu. Poskytla rámec pro analýzu ekonomických jevů, který byl přepracován a rozšířen v rámci nového přístupu.
Nevýhody klasické ekonomické teorie
Klasická ekonomická teorie, založená na dílech Adama Smithe a Johna Stuarta Milla, měla své nevýhody, které byly zřejmé, jak se ekonomická věda vyvíjela. Zde jsou některé z nich:
- Zjednodušené modely: V klasické ekonomické teorii se věřilo, že ekonomika se skládá z mnoha nezávislých činitelů, kteří rozhodují racionálně na základě svých vlastních zájmů. Ve skutečnosti je však ekonomika složitá a je spojena s mnoha nelineárními interakcemi, takže není správné řešit ekonomické problémy v izolaci.
- Ignorování psychologických faktorů: Klasická ekonomická teorie předpokládá, že lidé rozhodují výhradně na základě svých materiálních zájmů. Pozorování však ukazují, že naše ekonomické chování závisí také na emočních, sociálních a psychologických faktorech.
- Nedostatek zohlednění vnějších efektů: Klasická ekonomická teorie nebere v úvahu dopad ekonomických rozhodnutí na třetí strany, tedy na ty, kteří se nepodílejí na samotném rozhodování. Například v případě znečištění životního prostředí může mít ekonomické rozhodnutí jednoho podnikatele negativní dopad na zdraví a pohodu ostatních lidí, ale tyto vnější účinky nejsou zohledněny v klasické ekonomické teorii.
- Výrobní funkce: Klasická ekonomická teorie předpokládá, že výrobní funkce je konstantní a mezní výkon výrobních faktorů klesá. Ve skutečnosti však produktivita závisí na mnoha faktorech, a to není vždy zohledněno v klasické ekonomické teorii.
Navzdory těmto nedostatkům zůstává klasická ekonomická teorie důležitým základem pro další vývoj v ekonomické vědě a důležitým nástrojem pro analýzu a pochopení ekonomických jevů.
Úloha rozvoje výroby při vzniku marginalismu
Vývoj výroby na konci 19.století vedl k novým problémům, které nemohly být vyřešeny tradičními ekonomickými koncepty. Růst výroby a zavádění nových technologií vytvořily situaci, kdy poptávka a nabídka přestaly být hlavními určujícími faktory ceny.
Marginalismus nabídl nový přístup ke studiu tvorby cen, založený na mezní užitečnosti a marginálních výrobních nákladech. Ekonomové marginalismu zkoumali, jak radikální změny v cenách ovlivňují poptávku a nabídku a jak se jednotliví spotřebitelé a výrobci rozhodují na základě marginální užitečnosti a nákladů.
Vývoj výroby tak hrál důležitou roli ve vzniku marginalismu. Přináší nové výzvy a výzvy, které vyžadovaly nové přístupy a koncepty. Marginalismus byl odpovědí na tyto výzvy a nabídl nové nástroje a modely pro analýzu ekonomických procesů.
Základní principy marginalismu
Hlavním principem marginalismu je, že užitečnost zboží nebo služby není považována za absolutní hodnotu, ale za změnu užitku z pořízení jednotky zboží nebo služby. Jinými slovy, marginalismus tvrdí, že přidání nebo odebrání poslední jednotky položky ovlivňuje celkovou užitečnost.
Dalším důležitým principem marginalismu je zákon snižující mezní užitečnost. Podle tohoto zákona se zvýšením množství spotřebovaného zboží (například šálků kávy) klesá užitečnost každé další jednotky tohoto zboží. Jinými slovy, čím více má člověk již zboží, tím méně potřebuje dalšího zboží, aby uspokojil své potřeby.
Také marginalismus předpokládá, že každý spotřebitel má marginální užitečnost peněz, která je vyjádřena ochotou dát peníze za další jednotku zboží nebo služby. Obecně platí, že marginální užitečnost peněz klesá s nárůstem jejich množství.
Centrální pojetí marginalismu
Mezní užitečnost je pojem, který určuje, kolik užitečnosti se přidává ze spotřeby další jednotky zboží. Marginalismus tvrdí, že člověk spotřebuje zboží, dokud se jejich marginální užitečnost nevyrovná jejich ceně. Pokud je marginální užitek nižší než cena, spotřebitel přestane nakupovat zboží.
Mezní hodnota je pojem, který určuje, kolik hodnoty se přidává z výroby další jednotky zboží. Marginalismus tvrdí, že podniky budou vyrábět zboží, dokud se mezní hodnota nevyrovná mezním výnosům. Pokud se marginální hodnota stane větší než marginální výnos, podnik přestane vyrábět zboží.
Centrální pojem marginalismu zdůrazňuje význam okrajových dimenzí v ekonomických rozhodnutích. Je založen na principech, jako je princip rovnosti mezních užitků a princip rovnosti mezních hodnot. Tyto zásady umožňují vysvětlit výběr spotřebitele a určit optimální množství výroby.
Role marginální nabídky a poptávky
Mezní nabídka odráží vztah mezi cenou zboží a jeho objemem jednotlivými prodejci nebo výrobci. Pokud jde o marginalismus, každý prodejce určuje, jak je ochoten vyrábět nebo prodávat za určitou cenu. Pokud cena dosáhne určité úrovně, nabídka zboží se zvýší, a pokud cena klesne, nabídka se sníží.
Mezní poptávka na druhé straně odráží vztah mezi cenou zboží a jeho spotřebou jednotlivými zákazníky nebo spotřebiteli. Každý spotřebitel rozhoduje o tom, kolik zboží je ochoten za určitou cenu koupit. Pokud cena zboží klesá, poptávka se zvyšuje a s rostoucí cenou poptávka klesá.
Interakce mezní nabídky a poptávky určuje rovnovážnou cenu a objem zboží na trhu. Pokud nabídka převyšuje poptávku, ceny klesají, dokud není dosaženo rovnováhy. Pokud poptávka převyšuje nabídku, ceny se zvyšují. Pouze při rovnoprávnosti mezní nabídky a poptávky je dosaženo rovnováhy, ve které kupující a prodávající oba maximalizují zisk z transakce.
Je důležité poznamenat, že marginalismus se liší od klasické teorie hodnoty, která věří, že cena je určena objemem práce investované do výroby zboží. Marginalismus tvrdí, že cena je určena marginálními užitky a hodnotami jednotlivých ekonomických subjektů.
Kritika marginalismu socialisty
Marginalismus, který je jednou z hlavních teorií moderní ekonomiky, se neobešel bez kritiky, zejména ze strany představitelů socialistického směru. Socialisté vyjádřili řadu připomínek a námitek ohledně základních principů marginalismu a jeho aplikace v reálné ekonomické praxi.
První a hlavní tvrzení je, že marginalismus je pouze jednou z možných teorií ekonomického chování, která je postavena na předpokladech racionality a sobectví jednotlivých činitelů. Socialisté zároveň poukazují na to, že marginalismus nezohledňuje důležité faktory, jako jsou sociální a politické dimenze ekonomických procesů.
Jedním z aspektů kritiky socialistů je také zaměření marginalismu na jednotlivé jedince a jejich rozhodnutí, ignorující kolektivní procesy a sociální strukturu. Socialističtí kritici poukazují na to, že marginální analýza nezohledňuje interakci mezi různými sociálními skupinami a třídami a nezohledňuje nerovnost v alokaci příjmů a zdrojů.
Socialistická kritika se navíc zaměřuje i na metodiku marginalismu. Socialisté poukazují na to, že marginální analýza se zaměřuje na krátkodobá, okamžitá rozhodnutí jednotlivců, přičemž z úvahy vyplývají dlouhodobé a strukturální faktory, které mají významný dopad na ekonomiku jako celek.
| Tedy socialistická | kritika marginalismu přináší řadu | námitky proti jeho hlavním | principy a metodika, zdůrazňující | nedostatky a omezení tohoto | teorie v analýze ekonomických | jevů a procesů. |
Vliv marginalismu na ekonomickou vědu
Marginalismus jako samostatný proud v ekonomické vědě měl významný vliv na vývoj ekonomických teorií a jejich praktické aplikace. Nové myšlenky předložené marginalisty přinesly revoluci v přístupu ke studiu ekonomie a staly se základem moderního ekonomického myšlení.
Jedním z hlavních příspěvků marginalismu k ekonomické vědě je koncept mezní užitečnosti. Marginalisté vyvinuli matematický přístroj, který měří mezní užitečnost nebo spokojenost vyplývající ze spotřeby zboží a služeb. Tento koncept se stal základem pro budování teorií spotřeby a poptávky.
Dalším důležitým příspěvkem k marginalismu je koncept marginálních nákladů. Marginalisté vyvinuli teorii marginálních výrobních nákladů, která je založena na myšlence, že každá další výrobní jednotka vyžaduje stále větší náklady. To umožňuje analyzovat efektivitu využití zdrojů a optimální rozložení výroby.
Marginalismus navíc ovlivnil metodiku výzkumu ekonomických jevů. Marginalisté se na rozdíl od předchozích myšlenkových škol zaměřili na individuální rozhodnutí a činy ekonomických činitelů, kteří věnovali větší pozornost agregovaným datům a obecným trendům. Tento přístup otevřel cestu k rozvoji mikroekonomie a postupnému zavádění podmínek racionálního chování do analýzy ekonomických procesů.
A konečně, marginalismus podnítil rozvoj ekonomické metodiky, řízení a rozhodování. Nové myšlenky o mezní užitečnosti a mezních nákladech byly použity k určení optimálního výběru a maximalizace přínosu. To vedlo k novým analytickým nástrojům, jako je přírůstková analýza, hodnotová analýza a princip marginálního příjmu.
Takže vliv marginalismu na ekonomickou vědu nelze přeceňovat. Stal se výchozím bodem pro rozvoj moderních ekonomických teorií a metodiky a nadále zůstává jedním z nejdůležitějších teoretických rámců používaných v moderní ekonomice a financích.
Může se vám také líbit
Jak správně vydlabat otvor pro zásuvku
Instalace zásuvek je nedílnou součástí procesu opravy nebo výstavby. Na správně přiděleném otvoru závisí spolehlivost a bezpečnost.
Proč sní bílé červy a opary ve snu ženy: výklad
Sny jsou tajemný svět, kde se významy a touhy mění v obrazy a události. Každý detail spánku může mít hluboký význam a má význam pro.
Jak se mění chování dítěte, když teplota stoupá?
Vysoká horečka u dítěte může být pro rodiče alarmující. Obvykle je zvýšení teploty doprovázeno různými projevy a změnami v.
Jednoduché kroky k nastavení uložení na paměťovou kartu Samsung
V moderních chytrých telefonech Samsung výrobce představil možnost instalace paměťové karty, která umožňuje přidat značné množství.
- Zpětná vazba
- Uživatelská smlouva
- Zásady ochrany osobních údajů