Geografický determinismus je teorie, která tvrdí, že fyzické prostředí má silný vliv na rozvoj kultury a společnosti. V průběhu staletí se stala předmětem mnoha výzkumů a sporů mezi vědci a filozofy. Jedním z takových vědců, který na toto téma vyjádřil svůj vlastní názor, byl slavný francouzský filozof Charles Louis de seconda, Baron de la Bridery Charles Montesquieu.
Charles Montesquieu byl známý nejen svými studiemi a filozofickými spisy, ale také svými politickými názory. Byl to on, kdo jako první formuloval myšlenku geografického determinismu ve své slavné práci "o duchu zákonů", vydané v roce 1748. V této práci Montesquieu představil své přesvědčení, že klima, geografie a přírodní podmínky ovlivňují životní styl a politický systém jednoho nebo druhého národa.
"Nealovy úniky často kladly Egypťanům směr myšlenek, který jim poskytoval mírnou a blahosklonnou povahu. Bohatá úroda tropů činí lidi bezstarostnými, protože v tropických zemích jsou starosti směšné; žehlení moří a měkkost klimatu činí lidi komerčními, protože komerce vyžaduje jen tu nejmenší drzost."
Montesquieu věřil, že klima a geografie určují instituce, zákony a zvyky národů. Analyzoval různé oblasti jejich světa a porovnával jejich politickou a společenskou organizaci, aby vytvořil spojení mezi stanovištěm a kulturou. Montesquieu tak přispěl k rozvoji geografického determinismu tím, že představil své chápání vlivu přírodních faktorů na člověka a společnost.
Je třeba poznamenat, že teorie geografického determinismu, včetně montesquieuových myšlenek, je dnes kontroverzní a kritická. Mnoho výzkumníků poukazuje na to, že kultura a společnost jsou formovány mnoha faktory, včetně historie, ekonomiky, politiky, nejen geografie. Montesquieuova práce však významně přispěla k rozvoji této teorie a stala se výchozím bodem pro následný výzkum v oblasti vazeb mezi přírodními podmínkami a rozvojem lidské civilizace.
Vliv geografie na formování společností a politických systémů
Geografie hraje významnou roli při utváření společenských a politických systémů. Životní prostředí, klima, krajina a terén mají přímý vliv na rozvoj a charakter společenských vztahů.
Geografické rysy mohou ovlivnit aspekty veřejného života, jako je ekonomika, kultura, sociální struktura a politika. Například v horských oblastech, kde jsou omezené zdroje půdy, může společnost rozvíjet zemědělství a žít v izolaci od okolního světa. To může vést k vytvoření feudalismu nebo uzavřených komunit, kde je řízení prováděno místními úřady.
Zároveň přístup k mořským cestám a řekám může přispět k rozvoji obchodu a kontaktů s jinými kulturami. To může vést k vytvoření různých politických systémů, jako jsou republiky nebo demokracie, kde moc patří lidu.
Klimatické podmínky mohou mít dopad i na společnost a politiku. Například v zemích s horkým a suchým podnebím, kde je zemědělství obtížné, může být společnost zaměřena na chov dobytka nebo lov. Takové společnosti mohou mít podobu militantních kmenů nebo říší, kde moc náleží vojákům nebo náčelníkům.
Geografické rysy oblasti tak mají významný vliv na formování společností a politických systémů. Určují charakter společenských vztahů, strukturu řízení a politické instituce. Pochopení této interakce mezi geografií a společností pomáhá lépe porozumět a vysvětlit historii a vývoj různých národů a států.
Geografický determinismus a jeho základní principy
Mezi základní principy geografického determinismu patří následující:
- Vliv klimatu: Klima je jedním z nejdůležitějších geografických faktorů, které ovlivňují sociální a kulturní vývoj společnosti. Například obyvatelé zemí s horkým klimatem mají tendenci k pasivnějšímu a uvolněnějšímu životnímu stylu, zatímco obyvatelé zemí s chladným klimatem si často vyvíjejí aktivnější formy činnosti.
- Vliv vegetace: Vegetace může mít významný dopad na společenský život. Dostupnost určitých druhů rostlin může například určovat formy zemědělství a ochrany přírody. Také vegetace může ovlivnit kulturní návyky lidí.
- Vliv reliéfu: Reliéf má významný dopad na ekonomickou a sociální organizaci společnosti. Například hornatý terén může ztěžovat rozvoj zemědělství a dopravní infrastruktury, což může vést k vytvoření izolovaných komunit.
- Vliv dostupnosti zdrojů: Dostupnost zdrojů, přírodních i ekonomických, hraje důležitou roli ve vývoji společnosti. Například přístup k vodním zdrojům může definovat příležitosti pro rozvoj zemědělství a průmyslu. Také přítomnost přírodních zdrojů může stimulovat rozvoj specifických odvětví ekonomiky.
Je důležité poznamenat, že geografický determinismus není jediným faktorem určujícím vývoj společnosti a jeho role může být omezená nebo částečná. Pochopení dopadu geografických podmínek na sociální a kulturní vývoj společnosti je však důležité pro studium příčin a zákonitostí tohoto vývoje.
Teorie geografického determinismu s. Montesquieu
Charles Montesquieu byl francouzský filozof a sociolog z 18.století, který vyvinul teorii geografického determinismu. Podle této teorie fyzické prostředí, včetně klimatu, krajiny a přírodních zdrojů, určuje charakter a vývoj společnosti.
Montesquieu tvrdil, že různé části světa mají jinou geografii a přírodní podmínky a tyto faktory mají silný vliv na charakter obyvatel této oblasti. Identifikoval několik velkých geografických oblastí a tvrdil, že každá z nich má své vlastní jedinečné vlastnosti a vlastnosti.
Podle Montesquieu mají obyvatelé chladných oblastí, jako je Skandinávie, silný a vytrvalý charakter, protože jsou nuceni přizpůsobit se drsným klimatickým podmínkám. Na druhou stranu jsou obyvatelé tropických oblastí, jako je Afrika, považováni za pasivní a líné kvůli účinkům horkého klimatu a hojnosti vegetace. Montesquieu také vysvětlil rozdíly ve vývoji společnosti prostřednictvím dostupnosti zdrojů, jako jsou agrární a přírodní, v různých regionech.
Nicméně, teorie geografického determinismu Sh. Montesquieu má svá omezení a je kritizována moderními výzkumníky. Zjednodušuje složitost společenských procesů a zveličuje roli geografických faktorů. Kromě toho ignoruje historické, ekonomické a kulturní faktory, které mají také významný vliv na formování společnosti.
Přesto je teorie geografického determinismu Sh. Montesquieu důležitým příspěvkem k pochopení vztahu mezi geografií a společností. Zdůrazňuje roli fyzického prostředí při formování rysů různých regionů a může sloužit jako výchozí bod pro další zkoumání vztahu mezi geografií, kulturou a společností.
Kritika geografického determinismu
Kritici geografického determinismu tvrdí, že myšlenka úplné definice společenského vývoje přírodními podmínkami je nedostatečná a příliš Zjednodušená. Ve skutečnosti má na veřejný rozvoj vliv také mnoho dalších faktorů, jako je kultura, historie, politika a sociální procesy.
Geografický determinismus navíc ignoruje možnost změny nebo překonání geografických omezení člověkem. Například moderní technologie a inovace umožňují překonat geografické překážky, jako jsou hory nebo pouště, a rozvíjet společnost bez ohledu na přírodní podmínky.
Kritici poukazují také na možnost historické změny geografických podmínek. Klimatické změny, přírodní katastrofy a dokonce i lidské činy mohou vést ke změně přirozeného prostředí, a tedy ke změně vývoje společnosti.
A konečně, geografický determinismus vede k podcenění role a důležitosti lidského jednání a výběru. Představa, že veřejný rozvoj je zcela dán přírodními podmínkami, popírá možnost změny a volby člověkem. Historie však dokazuje, že lidé mají schopnost přizpůsobit se a změnit svůj osud bez ohledu na přírodní omezení.
Kritici geografického determinismu proto poukazují na jeho zjednodušenost a nedostatečnost k vysvětlení historických a sociálních procesů. Přestože přírodní podmínky mohou mít vliv, nejsou jediným a dominantním faktorem určujícím vývoj společnosti.
Interakce geografického determinismu a politických systémů
V této souvislosti, politický systém určuje organizaci a fungování moci, legislativy a politických institucí. Může být demokratická, autoritářská nebo totalitní.
Geografický determinismus může ovlivnit politický systém několika způsoby:
1. Fyzická geografie a politická geografie: Možnosti dané geografickými zvláštnostmi území mohou mít vliv na výběr řídicího systému. Hornaté oblasti mohou například komplikovat integraci a správu, což může vést ke vzniku decentralizovaných politických systémů a Federací.
2. Zdroje a ekonomická geografie: Geografie může silně ovlivnit ekonomickou aktivitu a možnosti společnosti. Mít nebo postrádat zdroje, jako je ropa, uhlí nebo voda, může určovat ekonomickou sílu a stabilitu státu. Tyto faktory ovlivňují politické systémy, instituce a rozhodování.
3. Dostupnost a komunikace: Geografie může určovat úroveň konektivity, dostupnosti a komunikace ve společnosti. To může ovlivnit rozložení moci a vlivu a také roli a funkci politických institucí.
Přesto, nemělo by se zapomínat, že politický systém může mít vliv i na geografii. Například politická rozhodnutí o ochraně přírody nebo využívání přírodních zdrojů mohou změnit krajinu a klimatické podmínky.
Takovým způsobem, geografický determinismus a politické systémy se vzájemně ovlivňují a ovlivňují ustavení a fungování politických institucí a rozhodování. Vztah mezi nimi však není přímý a jednosměrný, ale může být složitý a vzájemně závislý.