1980. Rok, kdy anglická postpunková skupina The Cure vydala své druhé studiové album "Seventeen Seconds". Toto album je považováno za skutečný průlom v historii kapely a za jedno z klíčových alb postpunku.
"Seventeen Seconds" byl nahrán a vydán pouhý rok po debutovém albu "Three Imaginary Boys". Zatímco raná díla The Cure byla výhradně zaměřena na punk rock a novou vlnu, Seventeen Seconds se vyznačovala zralejším a experimentálnějším zvukem.
The Cure, založená v roce 1976 ve městě Crowley, se původně skládala z Roberta Smithe (zpěv, kytara), Michaela Dempseyho (kytara), Laurence Tolhursta (baskytara) a Lola Tolhursta (bicí). Ale po vydání prvního alba se složení kapely začalo měnit a "Seventeen Seconds" bylo nahráno již jako součást: Robert Smith (zpěv, kytara), Simon Gallup (baskytara), Matt Rees (bicí) a Laurence Tolhurst (klávesy).
Album bylo nahráno výhradně na svém individuálním labelu Fiction Records s producentem Michaelem Hedgesem. "Seventeen Seconds" byl kombinací studeného a minimalistického zvuku, syntezátorových melodií a hlubokých textových významů, které se staly charakteristickými pro The Cure.
Písně "a Forest" a "Play for Today" se staly hlavními hity z alba. "A Forest" se úspěšně rozešlo a získalo uznání kritiků, považované za jeden z nejlepších singlů kapely. Seventeen Seconds se nakonec stalo klíčovým vydáním The Cure, které se stalo jejich prvním albem, které se dostalo do britské hitparády Top 20.
Tvorba nového zvuku
Album Seventeen Seconds bylo prvním krokem ve vývoji zvuku kapely The Cure. Bylo to jejich druhé studiové album, ale již se lišilo od předchozího díla "Three Imaginary Boys" svým atmosféričtějším a temnějším zvukem.
Lídr kapely Robert Smith se rozhodl zcela změnit směr a koncept své hudby a Seventeen Seconds se v tomto procesu stalo klíčovým albem. Zde jsou jasně slyšet vlivy post-punku a nové vlny, které se v následujících letech staly charakteristickými pro The Cure.
Smith se odklonil od přímočarých punkových rytmů a přestal v písních používat živé kytary. Místo toho se zvuk alba stal minimalističtějším a atmosféričtějším. Syntezátory a elektronické prvky se staly hlavními nástroji, na jejichž pozadí písně získaly svou temnou a melancholickou atmosféru.
Písně na albu "Seventeen Seconds" se ukázaly jako pomalé a uvolněné, se spoustou ozvěn a refrénů, které plně odrážejí Smithův vnitřní svět a jeho děsivé pocity ze života. Byl to nový, hlubší a emotivnější přístup k hudbě, který z The Cure udělal jednu z nejznámějších a nejúspěšnějších kapel v postpunkovém hnutí.
Experimenty se syntezátory
Pro nahrávání alba "Seventeen Seconds" provedla skupina The Cure řadu experimentů pomocí syntezátorů. Skladatel lol Tolhers se zvláštním způsobem pustil do tvorby hudby pro album ve snaze najít nové zvukové textury.
Místo tradičních kytarových zvuků použili The Cure syntezátory k vytvoření atmosférického zvuku alba. Tyto experimenty umožnily skupině prozkoumat nové zvukové možnosti a odklonit se od obvyklého stylu.
Na albu "Seventeen Seconds" lze slyšet širokou škálu syntezátorových zvuků, od pulzujících basových linek až po hypnotické melodie. Tyto nové zvuky pomohly vytvořit atmosféru touhy a melancholie, která je pro album typická.
Použití syntezátorů v nahrávce "Seventeen Seconds" bylo jedním z důležitých faktorů, které určily zvuk a styl alba. Experimenty se syntezátory umožnily The Cure vytvořit zvláštní zvukovou paletu a jedinečný zvuk, který se stal vizitkou kapely.
Skupina The Cure provádí experimenty pomocí syntezátorů na albu "Seventeen Seconds".
Téma a hudební směr
Téma alba "Seventeen Seconds" je věnováno uvědomění si věčnosti a pocitu nekonečna času. Texty písní obsahují témata úzkosti, osamělosti, ale také osobního utrpení a melancholie. Texty jsou plné lyrických odstínů, které dobře ladí s hudbou.
Hudební směr alba lze charakterizovat jako ponurý a atmosférický zvuk s převahou kytarových melodií a akustických aranžmá. Kytarové party vytvářejí poměrně jednoduchou, ale emocionálně bohatou hudbu. Rytmické basy a bicí nástroje dodávají albu zvláštní hloubku a drive.
Hlas zpěváka Roberta Smithe, který se stal jedním z identifikačních znaků kapely, dodává hudbě atmosféru. Smith hraje písně s emocionálním náletem a předává posluchačům pocit nostalgie a sklíčenosti.
Album Seventeen Seconds se vyznačuje hloubkou a introspektivitou. Jeho hudební obsah a témata z něj udělaly jedno z klíčových alb skupiny The Cure a důležitý krok ve vývoji alternativní hudby obecně.
Funkce nahrávání a produkce
Album "Seventeen Seconds" bylo nahráno ve Studios d ' Auteuil se sídlem v Paříži ve Francii. Záznam probíhal mezi listopadem a prosincem 1979. Kapela The Cure produkovala album sama spolu s Mikem hedgem.
Jednou z nejvýraznějších funkcí nahrávky "Seventeen Seconds" je použití jednoduchých, minimalistických aranžmá a zvuků. Album se vyznačuje klidnou a melancholickou náladou, které bylo dosaženo použitím syntezátorů a kytarových efektů.
Kapela experimentovala s různými zvuky a efekty, což vytvořilo atmosféru mystickou a tajemnou. Byly také použity neobvyklé nástroje, jako je klávesový akordeon a saxofon.
Během nahrávání, hudebníci použili mnoho různých studiových technik k dosažení požadovaných zvukových efektů. To zahrnovalo použití ozvěn, zpoždění a zaškrtávacích políček na kytaru.
Album Seventeen Seconds získalo pozitivní recenze od kritiků a bylo důležitým krokem ve vývoji skupiny The Cure. Nahrávka nesnadně přenášela emocionální hloubku a atmosféru písní, což z ní udělalo jedno z nejvlivnějších alb kapely a v post-punkové historii.
Reakce fanoušků i kritiků
Vydání alba "Seventeen Seconds" vyvolalo u fanoušků i kritiků řadu reakcí. Někteří posluchači si okamžitě zamilovali nový zvuk kapely a poznamenali její hloubku a ponurost. Ocenili nové texty písní, které se staly pronikavějšími a emotivnějšími.
Ostatní fanoušci a kritici byli trochu zklamáni, protože očekávali pokračování post-punkového alba "Three Imaginary Boys", které znali. Poznamenali změnu stylu kapely a poměrně pomalý průběh písní.
Navzdory nesouhlasu získalo album pozitivní recenze od kritiků. Ocenili hudební a textovou dokonalost alba a zvláštní atmosféru, kterou vytvořili bicí a basová kytara na pozadí vokálů Roberta Smithe. Album bylo také prozíravě a temně popsáno jako "zvuk vnitřního utrpení".
Postupem času se album "Seventeen Seconds" stalo jedním z nejvýznamnějších děl The Cure, i když bylo v době jeho vydání relativně bez povšimnutí. Toto album otevřelo kapele nové obzory a koupilo si cestu k jejímu dalšímu úspěchu a uznání jako jedné z nejvlivnějších a nejikoničtějších kapel v historii hudby.