Dobytí měsíce bylo jedním z nejzajímavějších příběhů v historii lidstva. Prvními lidmi, kteří se dostali k našemu satelitu a vrátili se zpět, byli Američtí astronauti Neil Armstrong, Buzz Aldrin a Michael Collins na palubě Apolla 11. Ale jak dlouho jim trvalo překonat cestu z jednoho světa do druhého a vrátit se na Zemi?
Let na Měsíc a zpět pro astronauty Apolla 11 trval asi 8 dní. Samotná cesta k Měsíci trvala asi 3 dny, poté posádka strávila na satelitu Země asi 21 hodin, z toho asi 2,5 hodiny bylo věnováno průzkumu měsíčního povrchu.
Zpáteční cesta však trvala mnohem méně času. Celý zpáteční let trval jen 2,5 dne a již 24.července 1969 se kapsle s astronauty úspěšně vrátila na Zemi. Celý let Apolla 11 od startu do přistání tedy trval asi 8 dní.
Délka letu na Měsíc a zpět
K prvnímu pilotovanému letu na měsíc došlo 20.července 1969 v rámci mise Apollo 11.
Celý let zahrnoval několik fází a trval asi 8 dní. V 16:49 východního pobřeží USA byla vypuštěna nosná raketa Saturn V, která vynesla kosmickou loď na oběžnou dráhu Země.
Na oběžné dráze Země strávili astronauti dva dny testováním všech systémů a přípravou na manévr zapnutí druhého stupně rakety.
Po úspěšném manévru se astronauti přesunuli směrem k Měsíci. Ve 20: 51 se na východním pobřeží USA spustil motor, který měl být zapnut do režimu letu k Měsíci.
Let k Měsíci trval ještě asi 3 dny. Astronauti byli schopni přistát na měsíčním povrchu a provést průzkum okolního prostoru.
Návrat na Zemi trval také asi 3 dny. Když se kosmická loď vrátila na Zemi, vstoupila do zemské atmosféry a přistála v Tichém oceánu, kde ji zachytily vrtulníky a dopravily na speciální loď.
Let na Měsíc a zpět tedy trval asi 8 dní: 2 dny na oběžné dráze Země, 3 dny letu k Měsíci a 3 dny zpáteční cesty.
Příběh prvního letu na měsíc
Délka letu na Měsíc a zpět závisela na konkrétních podmínkách a úkolech mise. Celkem let trval asi 8 dní. Kosmická loď Apollo 11 byla vypuštěna 16.července 1969 z mysu Canaveral na Floridě. Po dosažení oběžné dráhy Země se loď vydala směrem k Měsíci.
Cesta k Měsíci trvala asi 3 dny. Loď obíhala kolem Měsíce, aby se připravila na přistání. 20.července 1969 astronauti Neil Armstrong a Buzz Aldrin sestoupili na měsíční povrch v modulu světla, zatímco Michael Collins zůstal na oběžné dráze Měsíce v velitelském modulu.
Armstrong se stal prvním člověkem, který vystoupil na povrch Měsíce a pronesl slavná slova: "je to jeden malý krok pro člověka, jeden obrovský skok pro lidstvo." Celkem astronauti strávili na povrchu Měsíce asi 2,5 hodiny, sbírali vzorky půdy a instalovali experimentální zařízení.
Po dokončení své mise se astronauti vrátili na Zemi. Velitelský modul Apollo 11 se odpoutal od lunárního modulu a zamířil k zemi. Poslední fáze letu-návrat na Zemi-trvala asi 3 dny. 24.července 1969 modul s astronauty úspěšně přistál v Tichém oceánu, kde je zachytil vrtulník a záchranné lodě.
| Datum zahájení letu | Datum přistání na Měsíci | Datum návratu na Zemi | Délka letu |
|---|---|---|---|
| 16. července 1969 | 20. července 1969 | 24. července 1969 | 8 dní |
Příprava mise na měsíc
První úspěšná mise na Měsíc proběhla v červenci 1969 a provedli ji američtí astronauti Edwin Aldrin a Neil Armstrong na palubě kosmické lodi Apollo 11. Let na Měsíc a zpět trval asi osm dní.
Před odletem prošel velitel a jeho posádka dlouhým výcvikem pod vedením zkušených instruktorů a specialistů. Každý aspekt mise, od startu rakety po přistání a návrat na Zemi, byl plně naplánován a promyšlen.
V důležitých fázích mise bylo uloženo několik vrstev ochrany a kontroly, aby se minimalizovala rizika a byla zajištěna bezpečnost astronautů. Velitelský modul Columbia a lunární modul Fire Car byly vybaveny nejnovějšími pokroky v technice a technologii.
Let se skládal z několika fází, včetně startu ze země, přechodu na oběžnou dráhu Měsíce, přistání na Měsíci a návratu na Zemi. Každá fáze vyžadovala přesnost a koordinaci, aby byla mise úspěšná.
Důležitým aspektem mise byla komunikace s posádkou na palubě kosmické lodi. Odborníci na Zemi udržovali neustálý kontakt s astronauty a předávali jim potřebné informace a pokyny.
Příprava mise na Měsíc byla pečlivě promyšlena se všemi technickými, fyziologickými a psychologickými aspekty. Každý detail byl důležitý pro zajištění bezpečnosti a úspěšné dokončení mise.
Let na Měsíc a zpět se stal milníkem v historii lidstva, který ukazuje naši schopnost jít dál, prozkoumávat neznámé světy a posouvat hranice našich možností.
Let k satelitu Země
20. dubna 1961 se uskutečnil první pilotovaný let do vesmíru. Jurij Alexejevič Gagarin se stal prvním člověkem, který se vydal do vesmíru a úspěšně se vrátil na Zemi. Na oběžné dráze východního letu byl jen asi 108 minut.
Během letu Jurij Gagarin zažil stav beztíže, byl schopen pozorovat krásný výhled na zemi přes okénko své lodi a provádět různé vědecké experimenty. Nejdůležitější částí letu však bylo úspěšné ukončení mise a návrat kosmonauta na Zemi.
Na konci svého historického letu se Jurij Gagarin stal hrdinou Sovětského svazu a symbolem kosmické éry. Jeho jméno navždy zůstalo v historii lidstva jako prvního člověka, který se vydal do vesmíru.
Souhra posádky
Během letu na Měsíc a zpět tým posádky úzce spolupracoval, aby zajistil bezpečnost a úspěšné plnění mise. Posádka zahrnovala tři astronauty: velitele, pilota velitelského modulu a pilota lunárního modulu.
Velitel byl zodpovědný za celkové řízení a koordinaci práce posádky. Dělal klíčová rozhodnutí, dohlížel na navigační systém a komunikoval se zemskou kontrolou.
Pilot velitelského modulu byl zodpovědný za řízení a bezpečnost velitelského modulu během letu. Zpracovával různé systémy, dohlížel na životní podporu posádky a zajišťoval komunikaci se zemskou kontrolou.
Pilot lunárního modulu řídil sestup a přistání na povrchu Měsíce. Monitoroval provoz přistávacího systému, kontroloval aparaturu a zajišťoval bezpečnost posádky.
Všichni členové posádky úzce spolupracovali a plnili své úkoly v synchronizaci mezi sebou. Komunikovali prostřednictvím vestavěné rádiové komunikace, přenášeli informace o stavu zařízení a koordinovali akce během kritických operací, jako je oddělení lunárního modulu od velitelského modulu a přistání na Měsíci.
Posádka na Měsíci také komunikovala se zemskou kontrolou prostřednictvím rádiového spojení. Velitelské centrum poskytovalo pokyny a přijímalo zprávy od astronautů, poskytovalo podporu a včasné řešení problémů, které se vyskytly.
Souhra posádky byla klíčovým faktorem úspěchu mise na Měsíc. Důvěřovali si, podporovali týmového ducha a spojené síly, aby dosáhli společného cíle - dobytí měsíce.
Přistání na Měsíci
Slavná mise Apollo 11 vyvrcholila 20.července 1969, kdy astronauti Neil Armstrong a Edwin Aldrin úspěšně přistáli na měsíčním povrchu. Byl to největší úspěch v historii kosmonautiky a oficiálně zahájil novou éru průzkumu vesmíru.
Let na měsíc trval 3 dny, které astronauti strávili na oběžné dráze kolem Země. Poté se modul s posádkou oddělil od velitelského modulu a zamířil k Měsíci. Následující den došlo k klíčové události-přistání lunárního modulu Lunar s astronauty na povrchu satelitu. Po úspěšném přistání strávili astronauti na Měsíci několik hodin sbíráním vzorků půdy a prováděním různých vědeckých experimentů.
Poté, po splnění důležitých úkolů, se astronauti vrátili do velitelského modulu a spustili jeho motor, což jim umožnilo opustit lunární oběžnou dráhu. Připoutali se k servisnímu modulu a po oddělení od něj začali s plánovaným návratem na zem.
Celkem let na Měsíc a zpět trval asi osm dní. Po návratu na Zemi se Neil Armstrong, Edwin Aldrin a Michael Collins stali hrdiny a významně přispěli k výzkumu vesmíru a rozvoji vědy obecně.
Čas strávený na povrchu Měsíce
Let na Měsíc v rámci mise Apollo byl sestaven tak, aby astronauti mohli strávit maximální dobu na měsíčním povrchu a shromáždit maximum informací. Celkový čas strávený na povrchu Měsíce v rámci všech misí Apollo byl asi 80 hodin.
Během každé mise astronauti několikrát vystoupili na povrch Měsíce. Trávili čas sbíráním půdy a kamenů, zakládáním vědeckých hábitů a plněním dalších úkolů. Výstup na povrch Měsíce obvykle předpokládal přítomnost dvou astronautů, ale na poslední misi Apolla 17 v roce 1972 byli na povrchu Měsíce tři astronauti.
Délka každého výstupu na povrch Měsíce se lišila v závislosti na úkolech, které bylo nutné splnit. V průměru každý výstup trval asi 2,5-3 hodiny. Nejdelší výstup na povrch Měsíce byl výstup astronautů mise Apollo 17, který trval asi 7 hodin a 37 minut.
Během pobytu na Měsíci astronauti shromáždili více než 800 kilogramů zeminy a kamenů, které byly přivezeny na Zemi a které vědci stále studují.
- Mise Apollo 11: 2 výstup na povrch trval 2 hodiny a 31 minut a 2 hodiny a 36 minut.
- Mise Apollo 12: 2 výstupy na povrch trvaly 3 hodiny a 56 minut a 3 hodiny a 49 minut.
- Mise Apollo 14: 2 výstup na povrch trval 4 hodiny a 47 minut a 4 hodiny a 45 minut.
- Mise Apollo 15: 3 výstupy na povrch trvaly 6 hodin a 32 minut, 4 hodiny a 49 minut a 4 hodiny a 34 minut.
- Mise Apollo 16: 3 výstupy na povrch trvaly 7 hodin a 11 minut, 5 hodin a 40 minut a 5 hodin a 40 minut.
- Mise Apollo 17: 3 výstupy na povrch trvaly 7 hodin a 19 minut, 7 hodin a 36 minut a 7 hodin a 52 minut.
Čas strávený na povrchu Měsíce zanechal obrovskou vědeckou a historickou stopu. Mise Apollo umožnily shromáždit cenná data a připravit cestu pro budoucí výzkum naší družice.
Let zpět na Zemi
Po úspěšném příletu na Měsíc a nezbytných operacích se posádka astronautů připravovala na let zpět na Zemi. Start zpětného letu byl proveden pomocí motoru napájecího modulu. Před startem byla provedena příprava kosmické lodi, byly zkontrolovány všechny systémy a byla přijata nezbytná opatření k zajištění bezpečnosti letu.
Let na Zemi zahrnoval několik fází, z nichž každá vyžadovala přesný výpočet a plánování. Jednou z nejtěžších fází byl návrat z Měsíce na oběžnou dráhu Země, kde se kosmická loď setkala s modulem velení a služby. Po úspěšném setkání se astronauti přesunuli zpět do velitelského modulu a odpojili se od silového modulu, který se zase oddělil od lodi a zůstal na oběžné dráze.
Další let k zemi probíhal pomocí motoru velitelského modulu. Astronauti se vraceli na Zemi atmosférou, kde bylo velkým nebezpečím pro posádku opětovný vstup do atmosféry při rychlostech kolem 40 270 km/h.zpočátku byla kapsle zpomalena třením o atmosférické vrstvy a aerodynamickým brzděním. Padáky se pak aktivovaly pro bezpečnější přistání kapsle na Zemi.
Let zpět na Zemi trval přibližně stejně jako let na měsíc - asi 3 dny. Během této doby prošla posádka obrovskou cestou a překonala mnoho technických, fyzických a psychologických testů. Po dosažení zemského povrchu se kapsle s astronauty záchranně katapultovala pomocí speciálních padáků a sestoupila na vodu, kde její záchranný tým vyzvedl a dopravil na břeh.
Let zpět na Zemi tak byl vyvrcholením úspěchu mise na Měsíc a vyvrcholil blahodárným návratem astronautů do vlasti.
Návrat na Zemi
Po úspěšném přistání na měsíci začali astronauti Epollonu připravovat návrat na Zemi. Tato fáze mise byla stejně důležitá a nebezpečná jako let k satelitu Země.
Především kosmonauti dosáhli měsíce na palubě lunárního modulu. Lunární modul však není určen k návratu na Zemi, a tak se astronauti museli vrátit do velitelského modulu. Vystoupili z povrchu Měsíce a pomocí motorů modulu se setkali s velitelským modulem na oběžné dráze kolem Měsíce.
Po připojení modulů se astronauti přesunuli do velitelského modulu a odpojili se od lunárního modulu. Již jej nepotřebovali, protože návrat na Zemi bude proveden pouze pomocí velitelského modulu.
Pak začala nejdůležitější fáze - návrat na Zemi. K tomu astronauti použili motory velitelského modulu, které měly překonat přitažlivou sílu Měsíce a nasměrovat kosmickou loď zpět na Zemi.
Při vstupu do zemské atmosféry velitelský modul překonal obrovské brzdné síly a teplo z tření o husté vrstvy atmosféry. Byl to jeden z nejnebezpečnějších okamžiků během letu. Pod vlivem brzdícího padáku a paraket se velitelský modul vracel na Zemi bezpečnou rychlostí.
Nakonec po dlouhé a nebezpečné cestě astronauti znovu pocítili sílu přitažlivosti Země a jejich loď přistála na oceánském místě. Vesmírná mise skončila a astronauti byli bezpečně zachráněni.