Prvorepubliková stavba - je to forma sociální organizace charakteristická pro primitivní společnosti, založená na společném vlastnictví a kolektivním vlastnictví zdrojů. Vznikl ve starověku a existoval po mnoho staletí, zajišťoval přežití a prosperitu primitivních lidí.
V průběhu času se však primitivní struktura setkala s řadou výzev a změn, které se staly jasnými známkami jeho dezintegrace. Jeden z těchto znaků – vznik soukromého vlastnictví. Místo společného vlastnictví zdrojů od nich lidé začali oddělovat své soukromé vlastnictví, což vedlo k nerovnému rozdělení statků.
Dalším znakem dezintegrace primitivního systému je změna sociálních vztahů. Komunita přestala být jednotná a solidární, lidé začali usilovat o individualitu a samostatnost. To vedlo ke vzniku osobní svobody a současně bylo příčinou konfliktů a rozdělení uvnitř komunity.
První známky dezintegrace primitivního systému
Změna v chápání vlastnictví
Jedním z prvních příznaků dezintegrace primitivního společenského řádu je změna v chápání vlastnictví. Dříve v rámci komunity existovalo kolektivní vlastnictví půdy a dalších zdrojů. S nástupem individuální práce se však začíná objevovat i pojem soukromé vlastnictví.
Dělba práce
Dalším znakem dezintegrace primitivního společenského řádu je dělba práce. V rámci primitivních komunit vykonávali Všichni členové komunity veřejně prospěšnou práci na stejné úrovni. S rozvojem řemesel a specializace však začíná být potřeba jednotlivých odborníků, což vede k dělbě práce a vzniku nerovností v pracovních funkcích.
Vznik sociálních nerovností
Jedním z hlavních příznaků dezintegrace primitivního společenského systému je vznik sociálních nerovností. Dříve v rámci komunity byli všichni členové stejní a měli prakticky stejný přístup ke zdrojům. S příchodem soukromého vlastnictví a dělby práce však začínají vznikat rozdíly v příjmech a příležitostech mezi lidmi, což vede ke vzniku sociálních tříd a nerovnosti ve společnosti.
Změna systému moci
Dalším znakem dezintegrace primitivního systému je změna mocenského systému. Dříve v rámci komunity byla veškerá skutečná kontrola a rozhodování prováděna kolektivně. S dělbou práce a vznikem sociálních nerovností se však začíná objevovat centralizace moci a nástup vůdců, což vede ke změně rozhodovacího systému a struktury komunity.
Změna ekonomických vztahů
V rámci primitivního komunitního systému měly výrobní prostředky, jako je půda, nástroje a dobytek, komunitní vlastnictví, to znamená, že přístup k nim měl každý člen komunity. S nástupem dezintegračních procesů však začíná jejich privatizace a vznik osobního vlastnictví. Jednotliví členové komunity začínají získávat vlastnictví půdy a dalších výrobních prostředků, což vytváří nerovnost ve společnosti.
Vznik osobního vlastnictví to vede ke změně ekonomické struktury obce. Existuje konkurence mezi jednotlivými členy komunity, protože každý se snaží zvýšit svůj majetek a bohatství. To vede k rozdělení komunitních zdrojů a rozporům mezi členy komunity ohledně jejich využití.
Změna ekonomických vztahů vede ke změně způsobu distribuce produktů práce. Pokud jsou produkty distribuovány mezi členy komunity na základě principu "každý podle schopností, každý podle potřeb", s příchodem osobního vlastnictví dochází k přechodu k individuální akumulaci bohatství a nerovnému rozdělení produktů.
Změna ekonomických vztahů je jedním z klíčových znaků zahájení dezintegrace primitivního systému. To vede k nerovnosti ve společnosti a konfliktům mezi jednotlivými členy komunity.
Vývoj sociální struktury
Postupem času se však v obci začaly dít změny. Ty se projevily vznikem různých sociálních skupin a tříd. Postupně rolnictvo, obchod a šlechta vynikly jako samostatné vrstvy společnosti. To bylo výsledkem různých aktivit různých sociálních skupin a jejich odlišného postavení v hierarchii komunity.
Vznik různých tříd a sociálních skupin vedl k nerovnosti ve společnosti a nerovnému rozdělení hmotných statků. To přispělo k další dezintegraci primitivního komunitního systému, protože posílilo rozpory a konflikty mezi různými sociálními skupinami.
Vývoj sociální struktury je tedy důležitým znamením začátku dezintegrace primitivního společenského systému a vede ke změnám v sociální organizaci komunity.
Změna právních norem a hodnot
Původní společenská struktura se vyznačovala tvrdými pravidly založenými na veřejných smlouvách a tradicích. Nicméně, na začátku dezintegrace tohoto systému, došlo ke změně právních norem a hodnot, což vedlo k porušení dříve stanovených řádů a zákonů.
Změna právních norem se projevila vznikem nových pravidel a zákonů, které odrážely nové sociální vztahy a zájmy jednotlivých skupin. Bylo třeba řešit spory a konflikty, které dříve nebyly tak významné.
Došlo také ke změně hodnot komunity. Dříve byly důležitými hodnotami solidarita, kolektivismus a společné zájmy. S příchodem různých zájmů, protichůdných potřeb a individuálních úspěchů však začaly vznikat nové hodnoty, jako je individualismus a konkurence.
Změna právních norem a hodnot byla spojena se změnou socioekonomické situace, vznikem majetku a rozdělením moci. To vytvořilo základy pro vznik a rozvoj nových forem organizace komunity.