Bangladéš, oficiálně známý jako Bangladéšská lidová republika, je jednou ze zemí jižní Asie, která se nachází ve východní části indického subkontinentu. Bangladéš hraničí s Indií na východě, západě a severu a na jihu je omýván Bengálským zálivem.
Geograficky lze Bangladéš rozdělit na dvě hlavní oblasti: deltu Gangy a Garo Khasi-Jantské kopce. Delta Gangy je nížinná oblast tvořená řekou Ganga a jejími přítoky. Kopcovitá oblast Garo Khasi Jantiya se nachází na severovýchodě Bangladéše a je součástí horského systému Meghalaya.
Bangladéš je známý svými četnými řekami, kanály a bažinami, které jsou neoddělitelnou součástí jeho geografické krajiny. Řeky Ganga a Jamuna jsou považovány za dvě hlavní řeky v zemi. Nejen, že poskytují zdroje pro zemědělství a průmysl, ale také hrají důležitou roli v sociokulturním životě Bangladéše.
Bangladéš má tropické monzunové klima s vysokou vlhkostí a teplými teplotami po celý rok. Cyklóny a záplavy jsou běžné přírodní katastrofy, kterým země čelí každý rok. Bangladéš je však bohatý na rozmanitost živočišného a rostlinného světa a je také domovem mnoha přírodních rezervací a národních parků.
Poloha Bangladéše
Bangladéš se rozkládá na ploše asi 147 570 kilometrů čtverečních, což z něj činí jednu z nejhustěji osídlených zemí na světě. Hlavním a největším městem Bangladéše je Dháka, která leží asi 350 kilometrů východně od Kalkaty v Indii.
| Sousední země: | Indie, Myanmar |
|---|---|
| Souřadnice: | 23° 42′ 0″ N, 90° 21′ 0″ E |
| Plocha: | 147 570 km2 |
| Největší vzdálenost sever-jih: | 820 km |
| Největší vzdálenost východ-západ: | 600 km |
| Nejvyšší bod: | Muari, 1 052 m |
Sousední země Bangladéše
Bangladéš sousedí s několika zeměmi. Ze západu a severu hraničí s Indií, z jihu hraničí s Barmou (Myanmar) a z východu je omýván Bengálským zálivem.
Díky své geografické poloze hraje Bangladéš v regionu důležitou roli, zejména v oblastech ekonomiky a obchodu. Jeho blízkost Indie a přístup do Bengálského zálivu umožňují zemi mít strategický význam v přepravních a komerčních trasách.
Reliéf Bangladéše
Hlavní reliéfní formy Bangladéše jsou ploché nížiny, které jsou považovány za nejpokročilejší rovinné nížiny na planetě. V horní části Bangladéše na severovýchodě země se nacházejí kopcovité oblasti s nadmořskými výškami 30 až 60 metrů nad mořem. V těchto oblastech jsou prameny Brahmaputry a některé z jejích přítoků.
Největší část území Bangladéše zaujímají dvě megadělty-Gangy a Brahmaputry. Jsou to úrodné nížiny, které vznikají pod vlivem přílivu a odlivu Bengálského zálivu. Bengálská Delta je největší Delta na světě a stále se aktivně rozšiřuje. Téměř celý reliéf země byl tvořen pod vlivem řek, jejich vody a jílových sedimentů.
Celkový reliéf země je charakterizován četnými říčními a jezerními depresemi, včetně deštných pralesů a bažin. Pro většinu bangladéšské populace jsou řeky nejen důležitým zdrojem vody a dopravním prostředkem, ale také základem zemědělství a rybolovu.
Reliéf Bangladéše hraje důležitou roli při utváření geografických rysů země a určuje její územní uspořádání a přírodní podmínky.