Velké geografické objevy - je to období v historii lidstva, které zahrnuje konec 15.a začátek 16. století. Byla to éra, kdy se evropští mořeplavci odvážně plavili, navzdory všem možným nebezpečím a technickým překážkám. Hlavním cílem těchto cest byla snaha najít nové cesty do Asie, obohatit obchod s východními zeměmi a rozšířit známé hranice světa.
V 16.století evropské země posunuly své hranice a otevřely cestu do nových částí světa. Hlavními účastníky této doby byli Portugalci a Španělé, kteří dokázali obejít zákaz používání cesty přes území muslimů. Našli nové cesty do Indie a také objevili nové země, jako je Brazílie a Austrálie. V této době také došlo k otevření Jižní Afriky, což vedlo k zahájení expanze Evropy do Afriky.
Velké geografické objevy hrály obrovskou roli v historii vývoje lidstva. Přinesli nové znalosti, rozšířili obchodní vazby a silně ovlivnili politickou mapu světa. Byla to doba, kdy námořníci dokázali překonat své obavy a podniknout odvážné cesty do neprobádaných zemí a otevřít nové obzory budoucím generacím.
Tato epocha je plná jmen slavných průzkumníků a mořeplavců, jako je Kryštof Kolumbus, Vasco da Gama, Fernand Magellan a mnoho dalších. Jejich odvaha a houževnatost přispěly k výzkumu a vývoji světa, který známe dnes.
První objevy před "velkými geografickými objevy"
Mezi slavné první objevy patří:
- Otevření trasy kolem Afriky. Tato cesta se nazývá " cesta písku "nebo"trasa hedvábných stezek". Byl objeven portugalským mořeplavcem Bartolomeu Diachem v roce 1488, kdy se jeho výpravě podařilo dosáhnout mysu Dobré naděje.
- Objev Ameriky. Známou událostí bylo objevení Ameriky Kryštofem Kolumbem v roce 1492. Přistál na ostrově Guanajani (dnešní Bahamské souostroví) a objevil pro Evropu nový kontinent.
- Otevření námořní cesty do Indie. V roce 1498 portugalský mořeplavec Vasco da Gama otevřel námořní cestu do Indie, obešel Afriku a dosáhl indického poloostrova. Tento objev se stal jednou z nejvýznamnějších událostí první fáze velkých geografických objevů.
První objevy před" velkými geografickými objevy " se staly základem pro další výzkum a vedly k důležitým geografickým objevům v následujících stoletích.
Objevení nových moří a cesta Magellanovým průlivem
V období velkých geografických objevů bylo jedním z hlavních úspěchů objevování nových moří a oceánů. Jednou z nejdůležitějších fází v historii průzkumu moří je cesta Fernanda Magellana, která vedla k objevu Magellanovy úžiny v Jižní Americe.
V roce 1520 se Magellan a jeho tým vydali na jednu z nejnebezpečnějších a nejdivočejších námořních cest všech dob. Hlavním cílem cesty bylo najít novou námořní cestu do Indie. Po průchodu jihoamerickým kontinentem se Magellan a jeho tým střetli s jižním omutem Tichého oceánu. Prvním člověkem, který podnikl tuto nebezpečnou cestu, byla kánoe jihoamerického lidu, která byla na palubě lodi Magellan.
Magellan a jeho tým dokázali úspěšně překonat úžinu, která nyní nese jeho jméno. Fernand Magellan se sám nedožil konce cesty, protože zemřel na Filipínách, ale jeho zbývající muži pokračovali v plavbě a nakonec se v září 1522 vrátili do Španělska a dokončili svou cestu kolem světa.
Objev Magellanova průlivu byl základním kamenem pro budoucí geografický výzkum a námořní cestování. Výrazně zkrátila cestu z Evropy do Jižní Ameriky a Tichého oceánu a také poskytla nové obchodní příležitosti.
Fernand Magellan a jeho tým, kteří překonali Magellanův průliv, významně přispěli k průzkumu oceánů a zůstali v historii jako průkopníci velkých geografických objevů. Tato cesta zahájila novou éru ve zkoumání moří a povzbudila další mořeplavce a výzkumníky k novým objevům a hledání cest přes oceány.
Objev Ameriky Kolumbem
Poté, co si pronajal lodě Nina, Pinta a Santa Maria od kastilských panovníků, shromáždil posádku a vydal se hledat nejkratší cestu do Indie. Místo toho náhodou objevil novou námořní cestu, která povede k dobytí Ameriky.
Kolumbus překročil oceán, který byl považován za neobydlený a nebezpečný, a v důsledku své expedice objevil spoustu ostrovů v Karibiku a poté se dostal na ostrov Haiti.
Kolumbův objev měl pro historii obrovský význam. Jeho cesta vedla k obrovským geografickým, kulturním a ekonomickým změnám. Všechny následující evropské říše usilovaly o kolonizaci Nového světa, což vedlo ke střetu kultur a obchodní výměně mezi Východem a Západem.
Nestabilní rovnováha sil a vykořisťování místních obyvatel však způsobily masovou smrt indiánů a vedly k Kolumbijské výměně. Stal se také výchozím bodem pro dobývání nových zemí a rozšiřování obchodu po staletí.
Doba "velkých geografických objevů"
V období 16.a 17. století došlo k velkým geografickým objevům, které měly obrovský význam pro celé lidstvo. V této době se mnoho průzkumníků, mořeplavců a cestovatelů vydalo na daleké cesty, aby našli nové země, oceány a splnili si své sny.
Velkými objevy této doby byly objevení Ameriky Kryštofem Kolumbem, plavba Fernanda Magellana kolem světa, výzkum draků a F.Cooka, objev Austrálie, Nového Zélandu a dalších zemí.
Geografické objevy vedly k významnému rozšíření hranic známého světa. Kromě toho významně přispěli k rozvoji věd o zemi a geografii. Díky této době se svět stal dostupnějším a rozšířily se možnosti obchodu a výměny zboží mezi zeměmi.
Touha po nových objevech a dobrodružstvích se stala charakteristickou pro dobu "velkých geografických objevů". Mnoho vzdělávacích institucí a vědeckých organizací bylo vytvořeno pro studium historie, geografie a mořeplavby. Tato doba upoutala pozornost nejen vědců, ale také mnoha umělců a spisovatelů, kteří vytvářeli umělecká díla a ztělesňovali ducha objevů a cestování.
Cesta Vasco da Gamy do Indie
Vasco da Gama, portugalský mořeplavec a průzkumník, se stal prvním Evropanem,
který úspěšně překonal Mys Dobré naděje a dosáhl Indie námořní cestou. Jeho cesta
stala se jednou z nejdůležitějších událostí v historii mořeplavby a objevů.
Plavba Vasco da Gamy začala 8. července 1497, kdy vyšla čtyřčlenná posádka
z portugalského Lisabonu. Hlavním cílem expedice bylo najít novou cestu k
Indii, aby obešla obchodní cestu s arabskými státy.
Vasco da Gama a jeho tým čelili na cestě do Indie mnoha obtížím.
Potýkali se se silnými bouřkami, navigačními problémy a konfrontací
Arabských států, které nechtěly otevřít novou trasu. Lodě mořeplavců
pohybovali se podél afrického pobřeží a zastavovali se na různých místech pro doplnění
potraviny a obchod s místními kmeny.
Po dvou letech cesty, 20. května 1498, se jednotka Vasco da Gamy dostala do přístavu
města Calicat v Indii. Byla to první úspěšná expedice, která spojila Evropu a Indii
námořní cesta. Po návratu do Portugalska získal Vasco da Gama titul admirála Indie a
velké uznání za své úspěchy.
Cesta Vasco da Gamy do Indie otevřela nové obchodní cesty mezi Evropou a východem
země, které přinesly bohatství a prosperitu Portugalsku a také zahájily éru velkých
geografické objevy. Objev nových námořních cest podnítil výzkum a kolonizaci
nová území, která měla dalekosáhlé důsledky pro světové dějiny a geografii.
Otevření námořní cesty do Indie
Námořní cesta do Indie byla jedním z nejdůležitějších úspěchů italského mořeplavce Christophera Columba, který ji otevřel v roce 1498. Dříve, podle dobových tradic, hlavním způsobem obchodu s Indií byla pozemní cesta, která trvala velmi dlouho a byla spojena s velkými obtížemi a nebezpečím.
Otevření námořní cesty do Indie vedlo k revoluci v mezinárodním obchodu a geografickém poznání. Tato cesta změnila obraz světa a zpřístupnila Indii evropským zemím.
Kolumbus se naučil navigaci od Portugalců, kteří poměrně úspěšně prozkoumali africké pobřeží a snažili se najít novou cestu do Indie. V roce 1492 se Kolumbus vydal na svou slavnou cestu a nakonec objevil kontinent, který se stal známým jako Amerika.
Kolumbova cesta do Indie však byla otevřena až v roce 1498, kdy portugalský mořeplavec Vasco da Gama dosáhl indického pobřeží a sestoupil podél afrického pobřeží a dále přes Indický oceán. Tento objev poskytl Evropanům nové příležitosti pro obchod s Indií a také otevřel cestu k dalšímu kolonizačnímu úsilí.
Otevření námořní cesty do Indie bylo jednou z hlavních událostí velkých geografických objevů, které hrály klíčovou roli v historické éře a vedly ke globalizaci a budování obchodních vazeb mezi Evropou a Indií.
Objev Nového Světa Cortesem
V roce 1519, po dlouhém plavebním období, Cortez a jeho posádka dosáhli břehů Mexika. Zde narazili na vysoce rozvinutou aztéckou civilizaci, která vládla ve Střední Americe. Cortés pomocí svých vojenských dovedností a spojenectví s místními kmeny dokázal porazit Aztéky a dobýt jejich hlavní město Tenochtitlán.
Po dobytí aztécké říše založil Cortés Nové Španělsko na rozštěpených základech aztécké civilizace. Tato událost byla zlomová pro španělskou kolonizaci jižní a střední Ameriky a byla začátkem formování španělské říše v Americe.
Objev nového světa Cortesem měl pro světové dějiny obrovský význam. To vedlo k geografickému objevu Ameriky a zahájení kolonizace tohoto kontinentu Evropany. Kromě toho tento objev přinesl do Ameriky novou kulturu, jazyk, náboženství a technologii a měl obrovský vliv na její vývoj v následujících staletích.
| Datum | Událost |
|---|---|
| 1519 | Cortezův příjezd do Mexika |
| 1521 | Zachycení Tenochtitlanu |
| 1522 | Založení Nového Španělska |
Magellanova cesta kolem světa
Magellan byl portugalský mořeplavec, který se rozhodl najít západní cestu do Indie a obejít Afriku. Získal podporu od španělské koruny a vydal se na expedici na pěti lodích. V roce 1519 se flotila vydala na otevřené moře a zamířila na západ.
Magellan a jeho tým se během cesty setkali s mnoha obtížemi a nebezpečím. Přežili bouře, nedostatek jídla a vody, Nemoci a útoky indigenů. Všechny tyto potíže však úspěšně překonali a v roce 1522 se jedna ze zbývajících lodí vrátila do Španělska a podnikla kompletní cestu kolem světa.
Magellanova cesta měla obrovský význam pro geografický průzkum a navigaci. Ukázalo se, že Země je mnohem větší, než Evropané dříve předpokládali, a otevřelo nové obchodní trasy. Tato cesta byla prvním krokem k úplnému pochopení světového řádu a vytvoření moderní mapy světa.
Otevření námořní cesty do Asie Vasco da Gamoy
Evropa v té době hledala způsoby, jak dosáhnout Indie a Číny, bohatých zemí na východě, ale pozemní cesty ovládaly muslimské země. Španělský král Ferdinand velkolepý a královna Isabella Kastilská podporovali cestování a učení vědců a mořeplavců, byli to oni, kdo sponzorovali expedici Vasco da Gamy.
V roce 1497 vyplul Vasco da Gama z Lisabonu s malou flotilou lodí. Po půl roce cestování a mnoha zkouškách dosáhl mysu Dobré naděje – jižní části afrického kontinentu. Před námi bylo ještě asi 5000 kilometrů do Indie,ale Gama byl odhodlán dosáhnout svého cíle.
Po krátké zastávce na mysu Dobré naděje flotila pokračovala východním směrem a 20.května 1498 podnikla první zastávku na ostrově Mosambik. Poté se cestující přestali pohybovat podél východního pobřeží Afriky a po měsíci a půl dosáhli Calicate v Indii.
Jakmile byl Vasco da Gama v Indii, navázal kontakt s místními vládci a obchodníky, posílil obchodní vazby a potvrdil výhodu námořní cesty do Asie.
Otevření námořní cesty do Asie Vasco da Gamoy bylo jednou z klíčových událostí v historii geografických objevů. Přispělo k rozšíření hranic a vzniku nových ekonomických vazeb mezi Evropou a Asií a k posílení námořní plavby.