Historie starověkého Egypta sahá tisíce let a během této doby se velké množství národů a civilizací pokusilo dobýt tuto zemi bohů a faraonů. Jedním z nejznámějších období v historii Egypta je doba dobyvatelských kampaní asyrských, perských, řeckých a římských říší.
K první invazi do Egypta došlo v 8. století př. n. l., kdy asyrský král Tiglat Pileser III.zahájil na tyto země svou armádu. Asyřané dobyli egyptskou dynastii 25, čímž se Horgonas stal zakladatelem XXV dynastie. Asyrský vliv na Egypt byl však krátký a koncem 7. století př. n. l. egyptské povstání umožnilo úplné vyhnání Asyřanů ze země.
Následující po dobytí Egypta byli Peršané, jejichž invaze se odehrála v roce 525 př.n. l., Za vlády perského krále Kambize II. Peršané upevnili svou moc nad Egyptem a vládli zemi asi 100 let, dokud nebyli svrženi během dobyvatelské cesty Alexandra Velikého.
Nejstarší civilizace v Egyptě
První osady na území Egypta se objevily již v 5.až 6. tisíciletí před naším letopočtem. Jejich nálezy naznačují, že první obyvatelé se zabývali chovem dobytka a rybolovem.
První státy se objevily v průběhu let 3200 až 3100 před naším letopočtem. Hlavním politickým centrem v tomto období se stal Gerzio. Obyvatelé tohoto státu se zabývali zemědělstvím, rybolovem a chovem dobytka.
Skutečný rozkvět egyptské civilizace však nastal v období starověké říše v letech 2686 až 2181 před naším letopočtem. V této době se objevily pyramidy, první písemné prameny, zemědělství a obchod se vyvinuly.
Následující období, nové království (1550-1070 př.n. l.), bylo dobou velkého rozkvětu Egypta a jeho dobytí. V této době byl dobyt núbijský katal, byla zřízena kontrola nad Sýrií a Palestinou. V tomto období se také vyvíjelo umění, architektura a systém psaní.
Egypt je tedy jedním z nejstarších míst rozvoje civilizace, která zanechala nesmazatelnou stopu v historii lidstva.
První invaze a dobytí
První invaze na území Egypta začaly dávno před naším letopočtem. Je známo, že egyptské země byly napadeny řeky během dobyvatelské společnosti Alexandra Velikého. V roce 332 př.n. l., Po vítězství nad perským císařem Dariem III., vstoupil Alexandr Veliký do Egypta a setkal se s potěšením ze strany občanů.
Řekové se usadili v Egyptě a vytvořili Řecko-egyptskou dynastii Ptolemaiovců, která zemi vládla asi tři století. Hlavním městem této dynastie se stala Alexandrie, která byla jedním z nejvýznamnějších kulturních center té doby. Řekové významně přispěli k rozvoji vědy, umění a kultury Egypta.
Řekové však nebyli jedinými dobyvateli Egypta. V roce 30 př. n. l., Po bitvě u Actia, se Egypt stal římskou provincií a zůstal jím až do začátku arabského dobytí v roce 641 n. l.
Egypt byl proto v různých historických obdobích několikrát dobyt různými mocnostmi. Vliv dobyvatelů na kulturu a zvyky egyptského lidu byl významný a zanechal dlouhou stopu v historii této země.
Egypt v době Ramzesů
Jedním z nejznámějších faraonů z dynastie Ramses byl Ramses II., který vládl asi 66 let. Byl mocným náčelníkem a stavitelem – během jeho vlády bylo postaveno mnoho slavných chrámů a soch. Vojenské tažení Ramesse II. přineslo Egyptu vítězství a získání nových území.
Egypt byl v době Ramzesů jednou z nejvyspělejších a nejbohatších civilizací té doby. Egypťané se zabývali zemědělstvím, řemeslem, obchodem a výstavbou. V tomto období byly vytvořeny obrovské a krásné chrámy, pyramidy a hrobky, které jsou velkými památkami architektury a umění.
- Ramzesova vojenská vítězství rozšířila území Egypta až do Mezopotámie.
- Chrámy a pyramidy postavené za Ramsesovy vlády jsou důležitými historickými památkami.
- Egypt byl v tomto období mocnou říší a kulturním centrem starověkého světa.
V době Ramses, Egypt byl velmocí s mocnou armádou a vysoce rozvinutou kulturou. Na konci období vlády posledních Ramzesů se však Egypt potýkal s problémy – vnitřními nepokoji a invazemi barbarských kmenů. To vedlo k počátečnímu úpadku a další ztrátě nezávislosti Egyptem.
Příchod Peršanů
První dobytí Egypta zvenčí se odehrálo V 5.století před naším letopočtem, kdy achajmenovský král Kambis I. dobyl Egypt. Tak začala perská dynastie vládců, která pokračovala až do úplné porážky perské armády pod vládou faraona Amasise II.v roce 525 před naším letopočtem.
Byla to doba mezi dvěma obdobími vlády panovníků ze starověkého království a Střední říše. Převzetí Egypta Peršany umožnilo amasisovi II. stát se posledním vládcem Egypta a získat velké zdroje na obnovu státu a provádění reforem. Egypt se stal provincií Perské říše a zůstal tak několik století.
V roce 332 př.n. l. však Egypt dobyl makedonský král Alexandr Veliký při jeho výpravě na východ. Poté se Egypt stal součástí Alexandrijské říše a získal své dlouhé období státní prosperity.
Egypt během Alexandra Makedonského
Během své velké dobyvatelské kampaně, Alexandr Makedonský napadl Egypt v roce 332 př. n. l. Přitom se nerozbil a dobyl jako mnozí před ním, ale rychle si získal víru Egypťanů ve svou božskou podstatu.
Egypťané přivítali Alexandra Makedonského jako dědice faraonské dynastie a ve skutečnosti ho přijali jako boha. To umožnilo Alexandrovi posílit jeho vládu a legalizovat svou moc v Egyptě.
Na základě svého nového statusu zahájil Alexandr Makedonský výstavbu nového hlavního města - Alexandrie, které se stalo nejdůležitějším městem Egypta a jedním z největších center kultury a obchodu na východě.
Pod vládou Alexandra Makedonského se Egypt postavil na cestu prosperity. V zemi došlo k zefektivnění administrativního systému, zlepšení infrastruktury, rozvinuté ekonomiky a vědy. Byl také zahájen proces řeckého zvládnutí a helenizace egyptského obyvatelstva.
Obecně je vláda Alexandra Makedonského v Egyptě považována za příznivé období v historii země.
Římská nadvláda nad Egyptem
Římská nadvláda nad Egyptem začala v roce 30 př. n. l. když římský císař Octavianus Augustus dobyl Egypt po smrti poslední ptolemaiské panovnice, Kleopatry VII. Od té doby se Egypt stal provincií římské říše a zůstal tak téměř 700 let.
Římská vláda přinesla do Egypta změny jak v politické, tak sociální a kulturní oblasti. Římští císaři ustanovili svého zástupce prokurátora, který byl zodpovědný za správu provincie.
Během římské nadvlády došlo v Egyptě k významným změnám v oblasti náboženství. Pokud dříve Egypťané uctívali četné bohy, většinou zvířata nebo symbolické obrazy, pak v době Římské říše byl aktivně rozšířen kult císaře, který se stal závazným i pro Egypťany.
Také římská nadvláda vedla k šíření latiny a římských zvyků v Egyptě. Nadřazenost římského práva nad egyptským právem vedla ke změnám v soudnictví a také v daňovém systému a správě provincie.
Je třeba poznamenat, že římská nadvláda nad Egyptem přinesla i pozitivní změny. Během římské vlády došlo k hospodářskému růstu díky obchodu a rozvoji zemědělství. Byla postavena řada měst, silnic, akvaduktů a dalších inženýrských staveb.
Římská okupace však také vyvolala protesty a nepokoje obyvatel Egypta, zejména během šíření křesťanství, které se postavilo proti kultu císaře. Římská vláda v Egyptě pokračovala až do příchodu Arabů v roce 641 n. l., kdy Egypt přešel pod arabskou nadvládu a začalo období islamizace.
Egypt pod nadvládou Arabů
Arabové dobyli Egypt v 7.století. V roce 639 zahájili muslimové v čele s arabským vojevůdcem Amrem Ibn Al-Asem vojenskou kampaň za dobytí země. Jejich cílem bylo šíření islámu a nastolení arabské vlády.
Arabové měli silný vojenský potenciál a dokázali rychle dobýt značnou část Egypta. V roce 641 dobyli hlavní město země Alexandrii a ukončili vládu Byzantské říše.
Po dobytí Egypta Arabové dokončili vytvoření arabské vlády a ustavili arabskou správu. Arabská moc existovala v Egyptě několik století a měla hluboký vliv na kulturu, jazyk a náboženství Egypťanů. Oficiálním jazykem se stala arabština, islám se stal státním náboženstvím a kulturní a vědecké úspěchy arabského světa pronikly do egyptské společnosti.
Egypt pod arabskou vládou se stal součástí umajjovského a později abbásovského chalífátu, jehož historie také ovlivnila historii země. Arabská vláda v Egyptě pokračovala až do příchodu seldžuckých Turků v 11.století.
Egypt v době druhé křížové výpravy
V roce 1187 egyptský sultán Salah ad-Din (Salaheddin) Ayubi, známý také jako Salaheddin al-Ayubi, dobyl Egypt. Stalo se tak během druhé křížové výpravy, kdy se křesťanské jednotky snažily získat Svatou zemi zpět pod kontrolu islámských vládců.
Salah ad-Din byl silný a vlivný vládce, který přispěl ke sjednocení a rozvoji islámského světa. Vytvořil silnou armádu, v jejímž čele stáli vynikající vojáci a bojoví velitelé, a použil tuto armádu k dobytí různých území.
Na konci druhé křížové výpravy Salah ad-Din Ayyubi držel kontrolu nad Egyptem, který se stal centrem jeho moci. Založil dynastii Ajjubidů, jejíž vládci vládli Egyptu více než 80 let.
Během své vlády provedl Salah ad-Din řadu reforem a transformací, které pozitivně ovlivnily vývoj egyptské ekonomiky a infrastruktury. Aktivně podporoval obchod a řemesla, stavěl pevnosti a zámky pro obranu země.
Salah ad-Din také ovlivnil egyptskou kulturu a náboženství. Budoval mešity a medresy, podporoval islámské učence a filozofy. Jeho vláda v Egyptě může být považována za období kulturního probuzení země.
Dobytí Egypta Salah ad-Dinem a následné ustavení dynastie Ajjubidů vytvořilo novou éru v egyptské historii, o které se můžeme dozvědět z mnoha pramenů a architektonických památek dochovaných dodnes.
Egypt v období Osmanské říše
Egypt byl součástí Osmanské říše od 16.století do počátku 20. století. Po dobytí Alexandrie v roce 1517 se Osmanská říše zaměřila na Egypt. Území se stalo důležitým předmětem hospodářského a politického zájmu Osmanské říše.
Moc v Egyptě vykonával sultán Osmanské říše, který jmenoval guvernéra (vali), aby vládl provincii. Sultán jmenoval také viliaty, kteří byli zodpovědní za výběr daní, soudní moc a vojenskou ostrahu.
Osmanská říše usilovala o kontrolu nad Egyptem, protože území mělo velký ekonomický potenciál. Egypt byl proslulý svým bohatstvím, včetně zlata, hedvábí a dalších hodnot. Impérium také vnímalo Egypt jako důležitou vojensko-strategickou pozici.
Pod vlivem Osmanské říše se Egypt stal centrem obchodu a kulturní výměny, rozvíjel se průmysl a zemědělství. Nahromadění bohatství a ekonomická prosperita však vyvolaly nadnárodní a sociální rozpory uvnitř pro-autonomního Egypta.
Moderní Egypt
Moderní historie Egypta začíná hlasováním o nezávislosti na Velké Británii, které se konalo 28.února 1922. V roce 1952 došlo v Egyptě k revoluci, která vedla k pádu monarchie a založení republiky. Egypt od té doby prošel několika obdobími politických změn a sociálních nepokojů.
Od roku 2011 probíhají v Egyptě rozsáhlé masové protesty a politické události známé jako "Egyptská revoluce". Tyto události vedly ke svržení prezidenta Husního Mubaraka a přechodu k demokratickým změnám v zemi.
Po" egyptské revoluci " se však země ocitla ve stavu politické a ekonomické krize. Nastaly nové nepokoje a změny moci. Od roku 2014 Egyptu vládne prezident Abdel-Fattáh al-Sísí, který zavedl tvrdý režim a potlačil mnoho forem opozice.
Současný Egypt zůstává jednou z největších a nejvlivnějších zemí v regionu Blízkého východu. Má bohaté kulturní a historické dědictví, které přitahuje mnoho turistů z různých zemí světa. Mezi hlavní sektory ekonomiky země patří cestovní ruch, ropný a plynárenský průmysl a zemědělství.