Mojžíš, velký prorok a průvodce židovského národa, je velmi kosmopolitní člověk. Podle tradice strávil 40 let v poušti poté, co opustil Egypt a vedl jeho lid, Bůh poslal výhradně do kanaánské země zaslíbené zemi židovským předkům.
V Bibli však neexistují žádné přesné příběhy o tom, kam Mojžíš po 40 letech putování přišel. Vědci a teologové nabízejí různé hypotézy.
Jedna z hypotéz, podporovaná mnoha teology, tvrdí, že Mojžíš přišel na horu Nevo (Moábská hora), kde viděl zaslíbenou zemi, kterou sám nemohl vstoupit. Poté zemřel A Pán ho pohřbil na neznámém místě. Podle jiné hypotézy přišel Mojžíš do hrachové země. Ve folklóru existuje přesvědčení, že hrášek prorostl Mojžíšovým rtem a jeho ústa začala chválit Boha. Toto místo je považováno za svaté pro judaismus.
Mojžíš a 40 let putování po poušti
Poté, co Mojžíš vyvedl Izraelity z egyptského otroctví, odešli do pouště Sinaj. Spolu se svým lidem tam Mojžíš strávil celých 40 let.
Za těch 40 let se Izraelité potulovali po poušti a byla to doba zkoušení a zkoušení víry. Během putování jim Bůh dal Tóru na hoře Sinaj, včetně Desatera přikázání, a dal jim pokyny, jak by měli žít v této nové zemi, kterou jim slíbil.
Pod Mojžíšovým vedením Izraelité stavěli svatostánek, mobilní chrám, kde se mohli po cestě poklonit Bohu. Také v tomto období Mojžíš přivedl Izraelity k ridskému moři, kde spatřili zázrak divnosti rozporů moře, když se před nimi rozprostřely vody a oni přešli na pevninu.
Mojžíš se bohužel nedožil konce čtyřicetiletého období putování. Zemřel na hoře Nevo, se kterou mohl vidět zaslíbenou zemi, ale nemohl do ní vstoupit. Vedení pak předal Ježíši Navinovi, který přivedl lid do Země Izrael.
Putování po poušti pro Mojžíše a jeho lid bylo časem testů a víry, ale byly také přípravou na jejich budoucí dědictví. Mojžíš přinesl lidu Boží Tóru a oni se naučili, jak být Božím lidem a pokračovat ve své cestě do zaslíbené země.
Lom skály a voda mezi stromem
Po 40 letech putování po poušti přišel Mojžíš se svým lidem na horu Horev. Zde, podle Božího slova, Mojžíš udeřil do skály svou hůlkou a ona praskla voda.
V roce 1990 byl izraelským lovcem dobytý. Voda, která vyšla ze skály, vytvořila silný potok, který opil lidi a jejich dobytek. Byl to velký zázrak, který svědčil o síle a milosrdenství Pána.
Tento den byl dlouho očekávaným zářením naděje po mnohočetných zkouškách a deprivacích, které Mojžíš a lid Izraele zažili během jejich trýznivé cesty z krutého otroctví do zaslíbené země.
Popis těchto dávných událostí se k nám dostal v knize Bible, v knize Exodus. Nabádá nás, abychom nezapomínali na násilnosti, utrpení, které národ prožíval, nezapomínali na Boží dobro, které s ním vždy bylo.
Prožité putování po poušti nám slouží jako největší morální a filozofická lekce o síle víry, naděje a trpělivosti. Připomínají nám potřebu prožitých výzev na cestě k dosažení svých snů a překonání obtíží.
Lom skály a voda mezi stromem se tak stal symbolem vítězství a naděje, potvrzením Boží péče a velké moci. Tato událost dala izraelskému lidu nový duševní a fyzický zdroj, tlačila ho, aby pokračoval ve své cestě a věřil v Boží milosrdenství a plány.
Hora Sinaj a Boží zjevení
Na hoře Sinaj se Bůh zjevil Mojžíšovi jako hořící keř a pronesl několik přikázání, která se stala základem židovské víry. Zde bylo předáno Desatero přikázání, která jsou základem morálky a etiky nejen pro Židy, ale pro všechna monoteistická náboženství.
Mojžíš byl vybrán Bohem jako prorok a vůdce izraelského lidu a byl to on, kdo na hoře Sinaj obdržel přímé zjevení od Boha. Zde byl Mojžíšovi předán návod na stavbu svatostánku svědectví-přenosného chrámu, který doprovázel Židy na cestě.
Hora Sinaj, obklopená pouštní krajinou, se stala Svatou Horou pro věřící a přitahuje mnoho poutníků z celého světa. Můžete zde navštívit klášter svaté Kateřiny, jeden z nejstarších klášterů na světě, založený v 6.století na místě, kde se podle tradice zjevil Bůh Mojžíšovi.
Zlatý býk a Boží hněv
Po 40 letech putování po poušti dorazili Mojžíš a Izraelité na horu Sinaj, kde Bůh dal Mojžíšovi Desatero přikázání. Když však byl Mojžíš na hoře, Izraelité začali ztrácet víru a duchovní směr.
V nepřítomnosti Mojžíše se lid obrátil k Aronovi, bratru Mojžíšovi, a požadoval, aby jim učinil Boha. Aaron souhlasil a shromáždil od lidu zlaté šperky, ze kterých vyrobil zlatý býk. Tento idol byl lidem představen jako nový bůh, který je vedl z Egypta.
Když se však Mojžíš vrátil z hory, byl pobouřen pohledem Zlatého býka a hněvivě hodil pánev s tabulkami s přikázáními zpět do lidu. Mojžíš pochopil, že lid odmítl pravého Boha a poklekl před neživou modlou.
Boží hněv byl velký a svou zuřivost vyjádřil prostřednictvím Mojžíše. Mojžíš rozbil zlatý býk, rozdrtil ho na prášek, smíchal ho s vodou a přinutil Izraelity pít tento prášek. Mnoho lidí zemřelo na tento trest Božího hněvu.
Izraelité si uvědomili velké zlo, které spáchali, a Izraelité se káli před Bohem. Bůh jim odpustil a dal nové Boží poselství Mojžíšovi a lidu. Ale Příběh zlatého telete zůstal Karou a připomínkou důsledků odpadlictví a nevěry před Bohem.
Aron a jeho velký osud
Aron, Mojžíšův bratr, hrál důležitou roli v historii židovského národa. Byl jmenován Pánem Bohem prvním veleknězem a společníkem Mojžíše. Společně vedli lid Izraelitů během jejich 40letého putování po poušti.
Aron byl z kmene Levia, patřil k potomkům Arona, bratra Mojžíše. Byl pověřen vykonáváním posvátných povinností a prováděním náboženských obřadů. Stal se vůdcem v kněžské struktuře a od Pána obdržel posvátné pomazání.
Aron byl pověřen vytvořením svatyně, kde byla uložena Archa úmluvy obsahující Desatero přikázání. Musel také obětovat smíření před Hospodinem a modlit se za požehnání lidu. Jeho povinnosti se mu těžce nesly na ramenou, ale zvládl je díky víře a oddanosti svému Bohu.
Velký osud Aarona se projevil v tom, že dokázal usmířit lid a Boha, byl spojovacím článkem mezi nimi. Přispěl k zachování jednoty lidu během jejich útrap a zkoušek. Byl pro Mojžíše oporou a pomáhal mu ve vedení lidu.
Aron a Mojžíš byli ve svém poslání neoddělitelní, měli moc a moudrost, kterou jim předal Pán. Jejich historie je důležitou součástí historie židovského národa a připomíná nám důležitost víry, oddanosti a služby.
Zázraky a zkoušky na cestě do zaslíbené země
Po 40 letech putování po poušti se Mojžíš a Izraelité konečně ocitli na hranici zaslíbené země. Ale aby do ní mohli vstoupit, museli projít řadou zkoušek a vidět zázraky, které jim Bůh ukázal na cestě.
- Prvním testem byl přechod přes Černé moře. Mojžíš zvedl svou hůlku, proklínal vítr a moře se rozprostřelo a otevřelo cestu Izraelitům. Prošli suchým dnem moře a vlny se staly stěnou vlevo a vpravo od nich. Tak Bůh ukázal svou sílu a obranu.
- Po přechodu přes Černé moře se Izraelité setkali s žízní, ale Bůh se znovu projevil: Mojžíš udeřil do kamene svou hůlkou a vytekla z něj sladká voda, která byla dostatečná pro všechny.
- Během cesty po poušti dal Bůh lidu velké množství Manny-chleba z nebe. Izraelité ho dostávali každé ráno, aby nezapomněli na Boha a jeho pomoc.
- Když se Izraelité střetli s odpornými amalikity, Mojžíš přikázal synovi izraelského vojevůdce Ezechiela, aby vstoupil do boje. Během bitvy, kdy Mojžíš zvedl ruce s hůlkou nahoru, měli Izraelité přednost. Ale jakmile dal ruce dolů, amalikité začali vítězit, dokud jeho ruce nepodporovali ostatní lidé. Bůh dal vítězství Izraelitům a ukázal jim důležitost vzájemné podpory a víry.
Všechny tyto pokusy a zázraky připravily Izraelce na velký okamžik - vstup do zaslíbené země. Posílili víru lidu a dali najevo, že pouze s pomocí Boha mohou překonat všechny překážky na své cestě.
Zaslíbená země a Mojžíšova smrt
Po 40 letech putování po poušti se Mojžíš konečně dostal do zaslíbené země. Spolu se svým lidem, Izraelity, překonal mnoho výzev a výzev a podnikl dlouhou cestu z Egypta do Kanaánu.
Bůh však Mojžíšovi nedovolil vstoupit do zaslíbené země. Kvůli některým svým nemravným činům a překročení svých pravomocí byl Mojžíš zbaven možnosti vidět a žít v zaslíbené zemi. Místo toho zemřel v Moábské poušti na Mona Nevo ve věku 120 let.
Před svou smrtí Mojžíš viděl zaslíbenou zemi z dálky a řekl lidu, aby pokračoval ve své cestě k velkému dědictví, které jim Bůh slíbil. Svou moc předal Ježíši Navinovi, který následně vedl Izraelity přes řeku Jordán a postavil je do země zaslíbené.
Mojžíšova smrt otevřela novou éru v dějinách Izraelitů a stala se okamžikem přímého spojení Boha s lidem. Mojžíš zanechal svému lidu Tóru-soubor zákonů a pravidel, které se staly základem náboženského a kulturního rozvoje židovského národa.