Často se v literárních dílech objevují hrdinové a hrdinky, které jsou pro nás velmi atraktivní a okouzlující. Existují však i ty hrdinky, které neodpovídají obecně přijímané kráse a přitažlivosti. Jejich ošklivost z nich nedělá méně zajímavé nebo smysluplné v příběhu a obrazu díla. Takové hrdinky jsou schopny upoutat pozornost svou jedinečnou osobností, silou charakteru nebo významem, který v příběhu nesou.
Jednou z nejvýraznějších ošklivých hrdinek je Quasimodo z románu Victora Huga Katedrála Panny Marie v Paříži. Obvyklý vzhled a pokřivené tělo hrdiny slouží jako symbol jeho vnitřního stavu. Quasimodo nezískalo krásu navenek, ale září v ní dokonalá duševní krása a čistota.
Dalším příkladem ošklivé hrdinky je Hattie z trilogie Philippa Gregoryho Plantagenety. Tato žena, která má "velký nos", tlustou postavu a nevýslovný vzhled, je společností vnímána jako ošklivá a nesympatická. Hattie má však silnou povahu a moudrost, díky které je jednou z nejvýraznějších a nejpamátnějších hrdinek děl Philippa Gregoryho.
Je důležité si uvědomit, že krása není jediná věc, která může v člověku přitahovat a obdivovat. Ošklivé hrdinky světové literatury nám ukazují, že vnější vzhled ne vždy určuje vnitřní podstatu a hodnotu osobnosti.
Ošklivé hrdinky ve světové literatuře tak nejen diverzifikují obrazy a zápletky děl, ale také nám umožňují přemýšlet o tom, že krása může být i vnitřní a mimořádná.
Hrdinky světové literatury, které nemají krásu
Jednou z takových hrdinek je Elizabeth Bennetová z románu Jane Austenové Pýcha a předsudek. Přestože není ve společnosti považována za krásku, svou inteligencí a vtipem přitahuje pozornost mnoha mužů. Její nezávislá povaha a schopnost mluvit přímo z ní dělají opravdu atraktivní osobu.
Další hrdinkou, která nemá žádnou krásu, je Nelly Dean z románu Emily Brontëové the throat pass. Navzdory svému skromnému vzhledu má silného ducha a vůli. Její oddanost a schopnost přizpůsobit se různým okolnostem ji činí v očích čtenářů skutečně krásnou.
Zmínit lze i Jane Eyrovou ze stejnojmenného románu Charlotte Brontëové. Ani ona není vzorem krásy, ale její silná povaha a nezávislost z ní dělají zajímavou a atraktivní hrdinku. Její vnitřní krása, její mysl a síla ducha se prolínají v její osobnosti.
Takové hrdinky světové literatury dokazují, že vnější krása není vždy hlavním kritériem přitažlivosti. Čtenáři vidí jejich skutečnou krásu v jejich charakterech, myšlenkách a činech, které je činí tak jedinečnými a přitažlivými.
Angelica Martignengo z románu Angelica, markýz Angulem
Angelika je žena silné povahy, inteligentní, vzdělaná a erudovaná. Má nelehký charakter, často ukazuje svou hrdost a nezávislost, což často způsobuje odmítnutí druhých. Angelika má však také jemnou duševní organizaci a hluboké pocity. Prochází mnoha zkouškami a obtížemi, ale zůstává věrná svému přesvědčení a zásadám.
Angelika, navzdory svému ošklivému vzhledu, je schopna okouzlit a zamilovat se do mužů. S její pomocí autoři ukazují, že ošklivá tvář a tvary nejsou hlavními vlastnostmi ženy. Vnitřní síla, mysl a duševní krása mohou převážit vnější nedostatky a přitahovat lásku a pozornost ostatních.
Paní Havišová z románu velká naděje
Paní Havišová zosobňuje nezaměnitelnost a neměnnost. Poté, co ji v den svatby opustil snoubenec, dostala se do stavu psychické a emocionální úzkosti. Rozhodne se už nikdy neměnit své šaty a zastaví čas ve svém domě, který se stává jakýmsi muzeem minulosti.
Paní Havišová žije ve tmě a pustině obklopená popelem a pavučinami. Její vzhled odpovídá její vnitřní duševní destrukci-obličej je pokryt vráskami, vlasy jsou šedé a oči vyjadřují sklíčenost. Nosí svatební šaty pokryté blátem a neustále s sebou nosí hodinky, na kterých se čas zastavil ve chvíli zklamání.
Paní Havišová vychovává mladého Pipa, hrdinu románu, který se snaží překonat svou nevědomost a povznést se ve společnosti. Její vliv na Pipa je přísný a destruktivní. Naplňuje mu hlavu iluzemi a sny o budoucnosti, které ho usvědčují z frustrace a ztráty.
Přestože paní Havišová není navenek krásná, je symbolem ošklivosti duše a srdce. Její příběh ukazuje, jak nepříjemné události mohou proměnit duši v něco temného a urážlivého.