Obojživelníci a ryby patří do různých živočišných tříd a obývají různá stanoviště. Voda je pro ryby hlavním životním prostředím, zatímco obojživelníci mohou obývat pevninu i vodní plochy. Kvůli tomu potřebují obojživelníci adaptace, které jim umožňují dýchat ve vodním prostředí i na souši.
Ryby mají žábry, které jsou hlavním dýchacím orgánem ve vodě. Žábry jsou speciální orgány složené z nejmenších kapilár, kterými dochází k výměně plynů s vodou. Na souši však žábry nemohou fungovat, takže obojživelníci vyvinuli jiné dýchací mechanismy.
Obojživelníci mají plíce, které plní roli hlavního dýchacího orgánu. Plíce jsou spárované vnitřní orgány, které jsou naplněny vzduchem a zajišťují výměnu plynů mezi vzduchem a krví přes tenké stěny alveol. Kromě plic mohou obojživelníci také používat kůži a ústní sliznici k absorpci kyslíku.
Proč se dýchací systém obojživelníků a ryb liší?
Dýchací systém obojživelníků a ryb se liší v několika základních parametrech, včetně typu dýchacího ústrojí, jejich struktury a funkčnosti.
Jedním z hlavních důvodů rozdílu je odlišné prostředí těchto dvou živočišných tříd. Ryby jsou vodní tvory a mají žábrové dýchací orgány, které jim umožňují přijímat kyslík z vody. Obojživelníci jsou obojživelníci-žijí jak ve vodním prostředí jako larvy a někteří dospělí jedinci, tak na souši. Jejich dýchací systém je přizpůsoben tak, aby produkoval kyslík ze vzduchu.
U ryb jim žábrové dýchací orgány umožňují propouštět vodu speciálními žábrovými štěrbinami, což vede k tomu, že kyslík z vody vstupuje do krve ryby a oxid uhličitý uniká stejnými štěrbinami do vody. Žábry ryb jsou umístěny ve speciálních krytech, které slouží k ochraně žáber. Takový systém je ideální pro stanoviště ve vodním prostředí, kde voda obsahuje dostatek kyslíku pro zajištění dýchacích potřeb ryb.
Pro obojživelníky, kteří většinu času žijí na souši, není takový systém účinný. Místo žáber mají obojživelníci vyvinuté plíce-vzdušné orgány, které jim umožňují přijímat kyslík ze vzduchu. Hadi to dělají dýchacím procesem kůží a plícemi. Také některé druhy obojživelníků vdechují vzduch ústní dutinou a poté jej přenášejí do plic.
Rozdíl v dýchacím systému mezi obojživelníky a rybami je tedy způsoben rozdíly v prostředí těchto dvou živočišných tříd a potřebou přizpůsobit se tomuto prostředí. Ryby se přizpůsobily příjmu kyslíku z vody pomocí žaberních dýchacích orgánů a obojživelníci si vyvinuli plíce, aby získali kyslík ze vzduchu.
Hlavní rozdíly v dýchání u obojživelníků a ryb
- Způsob dýchání:
- U ryb se dýchací proces provádí výhradně žábrami, což jsou orgány pro čerpání kyslíku z vody do krve.
- Obojživelníci nemají žábry a mají plíce, které jim umožňují dýchat vzduch.
- Struktura dýchacího systému:
- U ryb se dýchací systém skládá z žaberního boxu, který obsahuje žábrové oblouky s žábrami a také hrtan, střevo, kterým voda prochází žábrami.
- Obojživelníci mají na osách hranice mezi vyššími a nižšími obratli dýchací přístroj, který zahrnuje plíce.
- Období aktivity dýchacích orgánů:
- U ryb jsou dýchací orgány aktivní neustále, protože ryby jsou ve vodním prostředí, kde je vždy přístup ke kyslíku.
- U obojživelníků závisí aktivita dýchacího systému na druhu-některé druhy jsou schopny dýchat ve vodě i na souši.
- Funkce kůže:
- U ryb není kůže dýchacím orgánem.
- U obojživelníků plní kůže roli sekundárního dýchacího orgánu, který je schopen přijímat určité množství kyslíku z prostředí.
Dýchací orgány obojživelníků se tedy liší od ryb v několika aspektech. Obojživelníci jsou přizpůsobeni k dýchání ve vodě i na souši, zatímco ryby jsou přizpůsobeny pouze vodnímu prostředí a dýchají pouze žábry. Tyto rozdíly umožňují obojživelníkům obsadit širší ekologický výklenek a obývat různé typy stanovišť.