Když s někým diskutujeme o nějakém problému nebo se hádáme, je důležité mít na paměti, že kvalita argumentů a jejich validita hrají důležitou roli. Otázky validity argumentů se netýkají pouze filozofie a logiky, ale také široké škály vědeckých a praktických oblastí, včetně debat, judikatury a vědeckého výzkumu. Pochopení toho, co činí argumenty validními nebo nevalnými, nám umožňuje analyzovat a vyhodnotit názory a závěry ostatních lidí a co nejlépe formulovat své vlastní argumenty.
Hlavním principem validního argumentu je, že pokud jsou všechny premisy pravdivé, pak by závěr měl být pravdivý. Jinými slovy, validita argumentu nezávisí na pravdivosti jeho premis, ale je určena pouze formou jeho logické struktury. Validita argumentů však není zárukou jejich pravdivosti. Například argument " všichni psi mají čtyři nohy. Filip je pes. Takže Filip má čtyři nohy."je to validní, ale není to skutečný argument, protože premisy jsou nesprávné.
Je důležité odlišit validitu argumentu od pravdivosti jeho premis a závěru.
Nevalné argumenty, Na rozdíl od validních, mají chybu v logické struktuře, což vede k tomu, že premisy mohou být pravdivé a závěr je nepravdivý. Například argument " všechny kočky jsou zvířata. Pes je zvíře. Takže pes je kočka."je nevalný, protože má chybu logické vazby mezi premisami a závěrem.
Validita a nevalnost argumentů jsou důležité pojmy, které nám pomáhají analyzovat a porozumět logické struktuře argumentace. Při vědomém používání těchto pojmů můžeme s vyšší přesností posoudit kvalitu argumentů jiných lidí a také si nejpřesvědčivějším způsobem utvořit vlastní argumenty.
Validní a nevalné argumenty:
Nevalné argumenty naopak nesplňují logická pravidla a neposkytují přesvědčivé důvody pro podporu postoje. Mohou obsahovat chyby logiky nebo nedostatečné důkazy.
Příklad validního argumentu:
Premisa 1: všichni lidé jsou smrtelní.
Premisa 2: Sokrates-člověk.
Závěr: Sokrates je smrtelný.
V tomto příkladu je validní argument závěr, který logicky vyplývá ze dvou předpokladů. První předpoklad hovoří o úmrtnosti všech lidí, zatímco druhý předpoklad naznačuje, že Sokrates je člověk. Z těchto dvou faktů lze logicky usoudit, že Sokrates je smrtelný.
Příklad nevalného argumentu:
Premisa 1: všechny kočky mňoukají.
Premisa 2: pes mňouká.
Závěr: pes-kočka.
V tomto příkladu nevalný argument obsahuje chybu v logice. První předpoklad správně naznačuje, že všechny kočky mňoukají. Druhý předpoklad však nesprávně tvrdí, že pes mňouká, zatímco psi ve skutečnosti mňoukají. Z těchto předpokladů nelze vyvodit, že pes je kočka.
Základy
V první řadě musí být pro validní argument všechny premisy pravdivé, aby závěr byl také pravdivý. Pokud je alespoň jedna z premis nepravdivá, pak je argument považován za nevalný.
Druhý princip-logická vazba mezi premisou a závěrem by měla být dostatečně přímá a transparentní. Pokud jsou mezi premisami a závěrem informace, které nejsou odvozeny z premis, pak je argument také považován za nevalný.
Příklad validního argumentu:
Pokud dnes prší, jsou ulice mokré. Dnes prší.
Závěr: ulice jsou mokré.
V tomto příkladu jsou oba principy validity argumentu dodrženy: obě premisy jsou pravdivé a závěr vyplývá přímo z premis.
Příklad nevalného argumentu:
Premissy: pokud miluji kávu, piju ji každý den. Piju kávu každý den.
Závěr: miluji kávu.
V tomto příkladu je porušen první princip validity, protože neexistují žádné premisy, které by naznačovaly, že miluji kávu.
Příklady validních argumentů
Pokud mají všichni psi ocasy a Rex je pes, pak má Rex ocas.
Vše pomocí těchto tvrzení lze snadno vyvodit logickým závěrem, že Rex má ocas.
Pokud Roy není student, na univerzitu se nedostal.
Roy nebyl přijat na univerzitu, takže lze konstatovat, že není studentem.
Buď dnes bude pršet, nebo bude slunečno.
Dnes neprší, takže bude slunečno.
Pokud A A B, pak B A a.
Pokud máme tvrzení, že A A B jsou pravdivé, pak lze logicky konstatovat, že B A a jsou pravdivé.
Pokud (A A B) A B, pak A (B A B).
Pokud víme, že A A B jsou pravdivé a B také pravdivé, pak můžeme konstatovat, že A a A (B A B) jsou správné.
Příklady nevalných argumentů
Nevalné argumenty představují logicky nepřípustné výroky nebo úvahy. Neodpovídají základním principům logické korektnosti, mezi které patří pravidla uzavírání a soudržnosti.
Vezměme si několik příkladů nevalných argumentů:
1. Argument od autority: "Tento produkt je nejlepší, protože to řekl slavný herec." V tomto případě je logickou chybou, že názor slavného herce není dostatečným důkazem, že produkt je skutečně nejlepší.
2. Lákavý argument: "Pokud si toto zboží nekoupíte, nikdy nebudete úspěšní." Tento argument je založen na emocích a snaží se upoutat pozornost, ale neposkytuje logickou souvislost mezi nákupem zboží a úspěchem.
3. Argumenty založené na předsudcích: "Všichni Ajťáci jsou asociální lenoši." Tento argument je založen na stereotypech a předsudcích, bez ohledu na individuální rozdíly a schopnosti každého jednotlivce.
4. Argument "do černé skříňky": "Auto funguje, takže je bezpečné." V tomto případě je nevalnost, že výkon stroje neznamená, že je zcela bezpečný, protože mohou existovat skryté problémy nebo nedostatky, které nejsou zvenčí viditelné.
To jsou jen některé příklady nevalných argumentů, které se mohou vyskytovat v diskusích a úvahách. Je důležité naučit se rozpoznávat nevalné argumenty, abyste byli schopni konstruktivně analyzovat a vyhodnotit předložené informace.