Urartu – jeden z nejstarších států na území východní Asie, který existoval v Meziříčím tygra a Eufratu v 1.Tisíciletí př. n. l. jméno "Urartu" pochází ze semitského slova, které znamená "hora". Tento stát je zaslouženě považován za jednu z nejdůležitějších kulturních a politických formací své doby.
Urartu byla obrovská mocnost, která zabírala významné území v moderních hranicích Arménie, Íránu, Turecka a Gruzie. Hlavním městem urartského státu byla Tushpa, která se nachází v moderní provincii Wang v Turecku. Bylo to důležité centrum starověkého Východu, které sloužilo nejen jako politické Hlavní město, ale také jako místo uctívání bohů. Svým umístěním Urartu zajistil kontrolu nad důležitými obchodními cestami a zdroji regionu.
I když Urartu neexistuje již více než tři tisíciletí, jeho odkaz stále žije v dnešní době. Umění Urartu mělo významný vliv na následné kultury východního Středomoří. Keramika, sochy a reliéfy urartského původu se nacházejí v mnoha archeologických nalezištích a muzeích, včetně vanského jezera a Treťjakovské galerie. Urartský stát dosáhl své velikosti ve starověku a jeho historie je i nadále předmětem studia a zájmu vědců z celého světa.
Urartu: starověký stát
Stát Urartu vznikl kolem roku 860 př.n. l. a dosáhl svého rozkvětu v 8. až 7. století př. n. l. jeho základem byly protovifišanské kmeny, které dokázaly vytvořit silný centralizovaný stát.
Hlavním politickým centrem Urartu bylo Hlavní město Tushpa. Zde se nacházel palác panovníků, chrámy a četné pevnosti. Město bylo významným kulturně-náboženským centrem, ve kterém došlo k definici zahraniční politiky a řízení státu.
Urartu bylo rozděleno do několika provincií, z nichž každá měla svého guvernéra. Tyto provincie zahrnovaly mnoho měst, pevností a opevňovacích struktur, které sloužily k ochraně a kontrole věrných území.
Jedním z rysů státu Urartu byl rozvoj řemeslné výroby. Vyráběla se zde vysoce kvalitní keramika, kovy, textilie a šperky. Zvláště slavní řemeslníci vyráběli nádoby a zobrazovali reliéfy na stěnách chrámů.
Urartský stát byl velmi důležitým hráčem v politickém a ekonomickém životě regionu. Kontrolovala klíčové obchodní cesty a byla schopna prokázat vojenskou přítomnost v jiných státech. Po sérii válečných konfliktů a invazí však Urartu v 7. století př. n. l. dobyla a dobyla asyrská říše.
Starověký stát Urartu hrál důležitou roli v historii regionu a zanechal po sobě významné dědictví v podobě architektonických staveb, náboženských rituálů a umění. Jeho výzkum a studium pomáhá pochopit minulost a kulturu tohoto úžasného státu.
Historie a původ Urartu
Urartu byl starověký stát nacházející se na území dnešního východního Turecka, Arménie a Íránu. Tento stát existoval přibližně od 9. do 6. století př. n. l. a byla jednou z nejvýznamnějších kultur v regionu.
Historie Urartu začíná v 9.století př. n. l., kdy se v této oblasti vytvořila centralizovaná moc, která sjednotila řadu městských států. Stát se začal nazývat Urartu, podle jména jeho hlavního lidu.
Původ Urartu stále není zcela jasný. Existuje několik hypotéz souvisejících s jejich původem. Jedna verze spojuje Urartu s indoirany, kteří migrovali k národům Zakavkazska. Další teorie naznačuje, že Urartu byla varianta jména lidu hurritů, který žil v regionu dlouho před příchodem Urartu.
Historie Urartu byla poměrně složitá a plná konfliktů s jinými starověkými státy, jako je Asýrie, Ararat a Mitanni. Urartská armáda byla známá svým silným vojenským potenciálem, ale nakonec byl stát dobyt asyrskými jednotkami a přestal existovat v 6. století před naším letopočtem.
Jedním z rysů Urartu byla jeho rozvinutá kultura a umění. Urartská architektura a sochařství se projevily v mnoha chrámech, palácích a opevňovacích stavbách, které se dochovaly až do současnosti.
Historie a původ Urartu se projevují v jeho archeologických nálezech a dokumentaci nalezené na jeho území. Výzkum tohoto starověkého státu nám pomáhá porozumět historii tohoto regionu a jeho příspěvkům do světových dějin.
Kultura a umění Urartu
Urartský stát vzkvétal mezi 9.a 6. stoletím př. n. l. a zanechal po sobě bohaté dědictví kultury a umění. Urartu byl nadnárodní stát, kde se vytvořily různé kulturní tradice a styly.
Jedním z nejvýraznějších rysů urartské kultury byl rozvoj metalurgie. Urartané byli schopni zpracovávat různé kovy a vytvářet různé předměty – od zbraní po šperky. Jejich dovednosti v práci s kovem předčily mnoho moderních národů.
Umění Urartu se vyznačovalo vysokou úrovní řemeslné zručnosti a originality. Urartané vytvářeli na zdech svých paláců krásné keramické výrobky, obrazy božstev, zvířat a lidí. Obrazy a sochy nesou nádheru a sílu urartské kultury.
Urartané se také projevili v architektuře. Nejznámějšími stavbami Urartu jsou paláce, které měly bohatou dekorativní výzdobu. Sloužily nejen jako sídlo vládců, ale také jako centra kulturního a náboženského života.
Hudba a tanec také zaujaly důležité místo v urartské kultuře. K vytvoření melodických a přesvědčivých melodií byly použity různé hudební nástroje, jako je harfa, flétna a bicí. Tanec byl doprovázen živými rytmy a urartané díky nim vyjadřovali své pocity a radost.
Kultura a umění Urartu jsou důležitým dědictvím starověké civilizace. Pomáhají nám lépe porozumět historii tohoto starověkého státu a představit si, jaký byl život a kreativita jeho obyvatel.
Umístění Urartu
Hranice Urartu byly velmi rozmanité a měnily se v závislosti na období jeho existence. Stát se táhl od Černého moře na západě k jezeru Wang na východě, od kavkazských hor na severu až po Mezopotámii na jihu.
Hlavní města Urartu se nacházela podél řeky Arax. Jednalo se o města Van, Tushpa, Argištichinili a Erzrum. Wang byl hlavním městem Urartu a byl na břehu jezera Wang, což poskytovalo státu pohodlné obchodní a vojenské postavení.
Poloha Urartu byla strategicky důležitá, protože ležela na křižovatce obchodních cest mezi Východem a Západem. Díky tomu měl stát rozvinutý obchod a kulturní kontakty s jinými starověkými civilizacemi.
Na území Urartu bylo také mnoho pevností, hradů a obranných struktur, což svědčí o vysoké úrovni obranyschopnosti státu.
Moderní Archeologické vykopávky na tomto území umožňují dozvědět se více o poloze a kultuře Urartu a významně přispívají k výzkumu starověkých civilizací.
Geografie Urartu
Jedním z hlavních geografických rysů Urartu bylo jeho bohaté přírodní prostředí. Stát se nacházel v oblasti vysokých hor, nízkých plání a úrodných údolí. Takové klima a krajina poskytovaly Urartovi rozmanité zdroje a příznivé podmínky pro rozvoj zemědělství.
Vanské jezero, které zaujímá významné místo v historii státu, bylo pro Urartu přirozeným zdrojem vody a pitné vody. Byl také použit pro rozvoj rybolovu a lodní dopravy. Ostrohy vytvořené urartskými vládci na březích jezera sloužily jako vojenské základny a kontrolní stanoviště.
| Hory | Rovina | Údolí |
|---|---|---|
| Ararat | Arax | Vanska |
| Masis | Ajaradu | Ashan |
| Alagez | Aparana | Asatru |
Geografická poloha Urartu také přispěla k jeho obchodním vztahům s jinými starověkými státy, jako je Asýrie a Ur. Dopravní cesty přes úrodná údolí a po řekách usnadňovaly pohyb zboží a kontakt s vnějším světem.
Díky své geografické poloze a zdrojům se Urartu stal mocným státem schopným zpochybnit hegemonii jiných starověkých civilizací. Jeho umístění mezi mnoha kulturami a říšemi z něj udělalo místo, kde se odehrávaly důležité politické a ekonomické události.
Archeologické nálezy Urartu
Conut Tepe je malá pevnost postavená na kopci a chráněná vysokými kamennými zdmi. Uvnitř pevnosti byly nalezeny pozůstatky kostela, paláce a mnoha sarkofágů. Jedním z nejznámějších artefaktů nalezených v Conut Tepe je hliněná deska zobrazující lva a Orla, symboly moci a moci Urartu.
Dalším důležitým archeologickým komplexem spojeným se státem Urartu je opevňovací komplex Erebuni v Jerevanu. Byla založena v roce 782 př.n. l. a byla použita jako pevnost a administrativní centrum. Byly zde objeveny rozsáhlé palácové stavby, sály s luxusními freskami a také bohatě zdobené rakve s ostatky vládců Urartu. Jednu z těchto rakví daroval panovník Urartus Argistis I. své manželce.
Hlavní populace Urartu se skládala ze zemědělství a to se odráží v nálezech archeologických nalezišť. V Cardakli, které se nachází na území dnešního Turecka, byly nalezeny pozůstatky starověkých obilných skladů, tavených kovů a kamenolomů. Tyto nálezy potvrzují význam zemědělství v ekonomice Urartu a jeho roli ve vývoji řemesel.
Archeologické objevy v Urartu nabízejí jedinečný pohled na starověkou civilizaci, její umění a způsob života. Pomáhají nám lépe porozumět historii tohoto ztraceného státu a jeho příspěvkům k rozvoji raných civilizací na Kavkaze a Malé Asii.